Na „českost“ skladeb Bohuslava Martinů měl vliv i Igor Stravinskij
Tato myšlenka zazněla v rozhovoru s Alešem Březinou, ředitelem Institutu Bohuslava Martinů a hostem Akademie. Právě hledání vlivů a kořenů „českosti“ v díle Bohuslava Martinů je věnován dvoudílný pořad, který roku 2017 připravil Viktor Velek. Reprízu uvádíme u příležitosti Roku české hudby 2024.
Pořad zahajuje představení zbytku skladeb, do jejichž názvu Bohuslav Martinů dal přídavné jméno „český“, samozřejmě v různých tvarech. Jde o Českou rapsodii pro housle a klavír, která zazní i v málo známé verzi pro orchestr. Dále o Pět českých madrigalů, Tři české tance pro dva klavíry a Čtyři písně na texty české lidové poezie. Všechna díla vznikla po roce 1940 a skladatel jimi reagoval na významné milníky dějin. Vtělil do nich radost z konce války, strach před uzavřením hranic do rodné země po roce 1948, oslavil jimi krajinu, národ i historii.
Skupina „českých“ skladeb Bohuslava Martinů je zajímavá mj. tím, že autor se vracel ke stejným názvům. Máme tedy od něj dvě různé České rapsodie, ale i různé cykly Českých tanců. To je vítaná možnost pro srovnávací analýzy.
Host Akademie muzikolog Aleš Březina se např. o Třech českých tancích pro dva klavíry vyjádřil již dříve takto:
„Od stejnojmenného díla pro sólový klavír z roku 1926 se tato skladba liší menším zdůrazněním elementů české lidové hudby (zřejmě právě proto nejsou jednotlivé části označeny názvy lidových tanců, nýbrž pouze tempovými označeními), a také syrovějším a abstraktnějším výrazem.“
V rozhovoru pro Akademii pak Aleš Březina přináší vlastní pohled na „českost“ zmíněných děl Bohuslava Martinů. Mj. je toho názoru, že syrový folklorismus Igora Stravinského ovlivnil i způsob, jakým v určitém období přistupoval k prvkům české lidové hudby i Bohuslav Martinů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.