Černý humor na téma konečnosti života. Film Betlémské světlo chce být podle tvůrců obkladem na srdce v těžké době
Prvotně ale tenhle film obkladem na srdce být neměl. Tvůrcům šlo „jenom“ o to, aby byl zábavný a laskavý. „Točili jsme ho v jiné době. Obkladem se stal až v čase, do kterého spadla premiéra,“ říká Zdeněk Svěrák. Podle jeho povídek syn Jan snímek natočil. A Zdeněk si tu samozřejmě střihl hlavní roli. Rodinný tým doplnil ještě Janův syn a Zdeňkův vnuk František, který se ujal střihu.
Hlavní postavou filmu je stárnoucí spisovatel Šejnoha, kterému do života vstupují postavy z jeho povídek. „Je to o mně, já bych ani nikoho jiného hrát neuměl,“ nechal se slyšet Zdeněk Svěrák. Potvrzuje i inspiraci svým manželským životem. „Moje paní vnáší do všeho své motivy, tedy i do tohoto filmu. Mnohé dialogy, které tu říkáme s Danou Kolářovou, se před tím odehrály u nás doma,“ usmívá se.
Ze života jsou i další situace filmu, objevují se tu třeba témata smrti nebo mentálního handicapu. „Ve svém věku si na smrt pomalu zvykám. Proto jsou ve scénáři i scény, kdy ležím v rakvi. Je to černý humor, ale taky způsob uvykání na konečnost života. A člověk si zvykne na všechno. Stávalo se mi, že jsem při natáčení v rakvi krásně usnul,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. Syn Jan pak doplňuje: „Když jsem viděl tatínka v rakvi, měl jsem zvláštní pocity – úctu k oné konečnosti a radost z toho, že ještě nenastala. Když už proti těmto věcem nemůžeme dělat nic jiného, můžeme se jim aspoň smát.“
O práci s handicapovanými herci – neherci, především s Martinem Polišenským, pak oba mluví s hřejivým pocitem. „Martin natáčení vždycky prozářil, všichni ve štábu k sobě byli hodní a laskaví. Zahrnoval nás láskou. Jeho úděl je přitom mnohem těžší, než ten náš. Když chce říct větu, sestavuje ji z hlásek, jako když muzikant sampluje hudbu z různých hudebních komponentů. Přirovnal bych to k cestě z Prahy do Brna. My jedeme po dálnici pohodlným autem, on tam jede na vypuštěných pneumatikách lesními cestami. A musí tam být stejně rychle,“ skládá Polišenskému poklonu režisér Jan Svěrák. „A nejen, že je plný lásky, ještě k tomu má i smysl pro humor, “ dodává se stejnou úctou Zdeněk Svěrák.
Film Betlémské světlo se mimo jiné točil i v domě v Počernicích, což u místních nezůstalo bez povšimnutí. „Sousedé se na nás chodili dívat. Původně jsem si myslel, že nám jdou vynadat za hluk nebo noční světlo, ale ne! Nosili nám různé pochoutky a jedna paní přímo pro nás složila báseň! Říkal jsem si: lidi nás mají rádi, asi ten film děláme hezky,“ přikládá si obklad tentokrát na své srdce režisér Betlémského světla Jan Svěrák.
Související
-
Čeští lvi pod modro-žlutou vlajkou. Nejlepším filmem se stal Zátopek
Ve Dvořákově síni Rudolfina bylo cítit dvojí napětí: z toho, jak klání o prestižní sošky dopadne, i z dramatické situace v okupované a těžkými zbraněmi zkoušené Ukrajině.
-
Komedie, animace, dramatický seriál, archiv. České projekty prostupují programem letošního Berlinale
Český film vyslal do světa dobrou zprávu: dokáže bodovat prakticky ve všech žánrech. Organizátoři prestižního Berlinale vybrali do programu hned čtyři naše tituly.
-
Film Mimořádná událost. Nemusí jít o velký teroristický čin, aby nás ovládly obranné vzorce chování
Dveře jsou zablokované, záchranná brzda nefunguje. Vlak se nekontrolovaně vzdaluje od cílové stanice. Nastupuje panika. O čem je film Mimořádná událost Jiřího Havelky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
