Cchan Süe: Hledání „já“ je tedy sobecké?
Eseje o literatuře, umění a životě čínského spisovatele ilustrují autorčin velmi specifický přístup k tvorbě.
Poslouchejte na Vltavě 11. září 2014 v 15:05.
Výraz cchan-süe znamená v klasické čínštině sníh, který ještě neroztál, nebo více méně doslovně zbytky sněhu. Když byla spisovatelka dotázána na význam tohoto pseudonymu (vlastním jménem Teng Siao chua, * 1953, žije v Pekingu) v souvislosti s tvorbou, zdůraznila dva aspekty. Zbývající sníh – zejména na vrcholku hory – je pro ni symbolem svobodného ducha, a tedy nejvyšší sféry umění, které se snaží svým psaním dosáhnout.
Druhý je ve významu sníh, který ne a ne roztát, který evokuje hromady špinavého sněhu v ulicích, jenž se ovšem podle autorky pojí se všedním životem. V jejím pojetí právě tento významový rozpor je živnou půdou pro psaní.
Na jedné straně dává najevo, že se cítí být ostrovem umění uprostřed duchovně pokleslého světa, na druhé straně ji současně vnější svět vlastně nezajímá a hledá univerzální hodnoty ukryté v lidské duši.
Chcan Süe je spisovatelka, literární kritička, významná postava čínské literární avantgardy 2. poloviny 20. století. Její díla (romány, novely, povídky) lze obecně charakterizovat jako fantastická, anti-realistická či surrealistická.
Autorka: Cchan SüePřeklad: František ReismüllerPřipravila: Vladimíra Bezdíčková
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka