Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda

Rakousko Bernhard nenáviděl a k Rakušanům byl celý život nelítostně kritický. Jeho poslední triumf – zakázat po své smrti v Rakousku vydávání svého díla a uvádění her – mu překazili sami jeho dědicové. Přes to všechno, ale i díky tomu, je dnes neústupný Thomas Bernhard (1931–1989) rakouskou národní kulturní ikonou.

Bernhard se narodil překvapivě daleko za rakouskými hranicemi, v Heerlenu v Nizozemí. Do tohoto městečka jeho matka v roce 1931 neodešla jen za prací, ale především aby zde porodila své nemanželské dítě. Krátce po narození převzali Thomasovu výchovu prarodiče ve Vídni. A byl to právě dědeček, spisovatel Josef Freumbichler, a svobodomyslná babička Anna Bernhardová, kteří dali jeho životu „bernhardovský“ směr.

Thomas Bernhard vypráví příběhy obyčejných lidí vychýlených z dráhy běžného života. Příčinou nebo důsledkem je u nich často nemoc duše. Temnota přítomnosti Bernhardových postav má vždy ještě temnější pozadí.

Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený

Magdaleně bláznivá v dětství říkali, Viktor se Pomatený jmenuje. Magdalena byla neobyčejná dívka, která se v dospělosti stala v Paříži slavnou tanečnicí. Pak ale přišel pád, nemoc a samota. Beznohý Viktor Pomatený je protagonistou nesmyslné sázky. Dokáže se mrzák dostat sněhem do půlnoci do druhé vesnice, která leží za lesem?

Atašé z francouzského velvyslanectví, Venkovský podvodník

Dvě neobvyklá setkání na všední cestě životem. V první povídce natrefí vypravěčův strýc pozdě večer v lese na sympatického mladého muže, se kterým je radost pohovořit. V druhé se dva vědci prchající z hlavního města před epidemií chřipky nachomýtnou ve venkovské hospodě k mizernému podvodu. 

Uklidnění

Navzdory názvu povídky je tento Bernhardův text ztělesněním klokotajícího neklidu. Uklidnění je zdá se zcela nedosažitelné. Mladý student přechází nervózně po pokoji, na svou práci nemá ani pomyšlení. Nedokáže vydržet na místě a propadá neodbytnému nutkání navštívit svého profesora, který bydlí o patro níže.

Jauregg

Strhující monolog muže, který utíká z Vídně na rakouský venkov. Využije nabídky svého strýce a začne pracovat jako úředník v kanceláři kamenolomu. Od nového prostředí si slibuje ozdravění svého života a navázání bližších kontaktů s lidmi, ale i zde zůstává sám, napospas svým traumatům.

Ital

Z řady Bernhardových kratších próz zřetelně vystupuje fragment Ital, z nějž tematicky vychází i jeho pozdější velký román Vyhlazení. Bernhard tento fragment napsal už roku 1964 a měl zřejmě v úmyslu jej zařadit do některého z příštích větších prozaických celků. Z tohoto raného textu jasně vysvítá, že s tématem rakouských dějin a zejména dlouho vytěsňovaných následků nadvlády nacionálního socialismu v Rakousku se Bernhard vyrovnával od počátku své tvorby až po své poslední texty. Temná atmosféra textu odráží ještě temnější pozadí událostí. Velmi působivý a umělecky zdařilý černobílý film stejného názvu natočil podle Bernhardova scénáře v zimě roku 1971 režisér Ferry Radax.