Bulvár

Novinář Miloš Čermák v knížečce "Jak se skáče na špek" popsal, jak i seriozní noviny mohou propadnout tendencím po bulvárních zprávách. Skrývají to pod fasádou "mediální analýzy". V Čermákově knížce o tom šéfkomentátor fiktivních Lidových listů Krůta říká: "Na titulní stranu šoupneme nahou fotku zpěvačky Rákosky, tu její story s Kulkou tam skoro celou vohrajeme a ještě natřeme Blesk." A většina lidí toho nakonec ví více o intimních životních zápletkách známé zpěvačky než o problémech vlastních dětí. Zdá se nám, že před bulvarizací snad není úniku. Kdo se nezúčastní hovoru o nejnovějším bulvárním špeku, ten v kolektivu mnohde skončil. Rozvod známého herce prodává noviny lépe než válka v Iráku.

Proč tomu tak je? Proč lidé raději čtou o rozvodovém skandálu nějakého zpěváka, než aby si pomalu a pracně skládali ze zpráv, analýz a komentářů skutečný obraz světa? Nabízím několik důvodů:

- Skutečný svět zajímá jen málokoho. Většina lidí zůstává dětmi, které chtějí slyšet pohádky.

- Je dobré vědět, že i prominentům se děje to, co nám smrtelníkům.

- Drb o politikovi nebo herci je lechtivý, poodhaluje, ale úplně neobnaží. Je srozumitelnější než mnohý politický program nebo leckteré umělecké dílo.

- V anonymní společnosti většina lidí neví, co dělá jejich soused. A tak rádi by to věděli! Bulvár jim to nahrazuje.

- Někteří prominenti se domnívají, že k tomu, aby se udrželi v povědomí veřejnosti, potřebují média. Myslí, že jsou na nich závislí.

- "Mediální" styl života je v módě - mladé páry se nechávají zavírat v průhledných nafukovacích bednách na frekventovaných místech s vidinou zisku televizoru nebo bytu.

- Veřejné se i v naší společnosti stává soukromým a obráceně.

- Oblbování lidí (jakékoliv) má vysokou ekonomickou efektivitu.

Hlavní otázka zní: Máme proti tomuto mediálnímu vymývání mozků nějakou obranu? Jistě že máme. Ale musíme své zájmy rozšířit za hranice vlastních malých dvorků.