Budoucnost v Brdech

Toho se týkala také jedna z pracovních schůzek s ministry obrany vojenské i životního prostředí. Oba se kupodivu shodli na tom, že pojetí turistiky v celém chráněném území má být přírodě blízké a k ní vstřícné, tak jak jsme o to usilovali, když mnozí z nás (já nikoli) trvali na tom - a někteří za to dokonce „bojovali“, že pouze armáda svým vojenským újezdem je schopna uchránit nejen přírodní hodnoty této málo dotčené části Brd, ale také překazit civilizační záměry různých developerů, a žádná CHKO nebude mít moc, sílu a možná ani touhu jim v tom zabránit.

Přírodě blízká turistika předpokládá, že co turista do Brd přinese, to si také odnese. Nikde nebudou ani občerstvovací stánky, pouze občas přístřešek jako úkryt před lijavci. Na křižovatkách hlavnějších cest budou tzv. traumabody udávající přesnou polohu a návod, kam cesty vedou a jak z Brd ven. V hloubi nebude telefonní signál, podobně jako není v jádru mnohých našich hor nebo i v jiných CHKO, například v Českém lese.

S tím někteří z nás, představitelů samospráv podbrdských obcí, nesouhlasili (já nikoli) poukazujíce na okolnost, že nešťastník uvázlý v Brdech se pomoci nedovolá. Nedovolá, nedovolá, děl s úsměvem některý z ministrů.

Pocítil jsem, že v sále sílí nevole. Jeden ze starostů vylíčil, jak jeli Brdy na kole a museli překonávat úseky po naprosto příšerných cestách, strašně kamenitých, no hrůza. Neměly by se ty cesty nějak kultivovat a udělat z nich cyklostezky trochu na evropské úrovni? Na to první z ministrů odpověděl, že s tím se nepočítá, a druhý ho doplnil, že obtížnější terén nechť i cyklista překoná pěšky.

Došlo mi, že nyní jsme to my, představitelé obcí, kteří se tak báli o zachování původní podoby Brd, kdo začínáme požadovat postupné civilizování tohoto území: Zpříjemnit v něm pobyt i pohyb, cyklostezky kultivovat asfaltem a tu a tam přec jen zřídit nějaké stánky s občerstvením, a šiklo by se i nějaké lanové centrum a pár atrakcí, aby se naše děti po nudné cestě přírodou trochu zabavily… jen běžný standard, nic víc.

Mně se naopak zásadový postoj obou ministrů líbil, kéž nám nebudou ustupovat, i když jim mnozí z nás (já nikoli) budou opět spílat, jako jim spílali, když se měl brdský vojenský újezd rušit. My spíláme rádi.

Nezlobím se na nás, protože vím, že takoví jsme. Příkladně to vyjádřila jedna kolegyně starostka, řkouc: No a co jsme se dozněli? Brd jsme se od nich dozvěděli, jsou to ignoranti. Marně bych jí oponoval, že podle mě ignoranty začínáme být my.

Opravdu nepožaduji, aby mě nějaký cyklobus odvezl tam, kam sám nejsem schopen dojet nebo dojít. Když tam nebudu, budu tím i na velkou vzdálenost přírodě ještě bližší.