Božena Němcová jako inspirace. Jak na slavnou literátku nahlédli současní povídkáři?
Božena Němcová nezmizela z paměti ani z literatury. Stejně tak jako se s ní musí vypořádat studenti, chtě nechtě nesou její odkaz i současní literáti. Pět z nich jsme v roce 2020 oslovili, aby si z nejznámější české autorky udělali téma a napsali přímo pro Vltavu povídku. Každý z nich k tomuto volnému zadání přistoupil z jiného konce, a tak vznikla pozoruhodně různorodá pětice textů. Reprízu uvádíme jako připomínku 160. výročí spisovatelčina úmrtí.
Marek Šindelka: Vlas Boženy Němcové
Zkušený povídkář Marek Šindelka pro Vltavu vystavěl křehký příběh pracovníka genetického ústavu Vladislava M., který ve svých zápiscích popisuje spisovatelčin vlas. Podrobuje ho odbornému zkoumání, při němž k Boženě Němcové získává delikátní a tak trochu bizarní vztah. Povídku nazvanou lakonicky Vlas Boženy Němcové načetli Miroslav Táborský a Helena Dvořáková.
Anna Bolavá: Výprava na Vyšehrad
Je mrazivé sobotní dopoledne a rodina se třemi malými dětmi se vydává na vyšehradský hřbitov uctít 150. výročí úmrtí spisovatelky Boženy Němcové… Tak začíná povídka Anny Bolavé, autorky románů Do tmy a Ke dnu. Kulaté výročí narození Němcové tak uctila vzpomínkou na výročí jiné. Výprava na Vyšehrad je příběh o rodině, vztazích, běžném shonu i lásce. Načetla ji Helena Dvořáková.
Tereza Semotamová: Dívám se z okna a mluvím k Boženě
Tereza Semotamová zazářila svým románem Ve skříni, za který byla nominovaná na cenu Magnesia Litera. Pro Vltavu teď napsala povídku Dívám se z okna a mluvím k Boženě - chladnoucí milostný příběh odehrávající se na pozadí literárněvědných analýz pohádky o princi Bajajovi. Komorní vyprávění o hledání štěstí v začarovaném kruhu života načetla Tereza Rumlová.
Michal Šanda: Babička
Michal Šanda je známý svými recesemi – literatura je pro něj vždycky zároveň hra. Není se tedy čemu divit, že svou povídku nazval neohroženě Babička. Rozhovor manželského páru nad krájením hub se nečekaně stáčí na tenký led povinné školní četby. Jak je u Šandy zvykem, povídka je plná přímých řečí, hovorových výrazů a humoru. Načetl ji David Novotný.
Pavla Horáková: Přála bych si narodit se znovu za dvě stě let
Naše paní Božena Němcová, matka českého románu, horoucí srdce, Božena Němcová bojující... – tak ji nazýváme, tak ji chceme vidět. Odráží se ale v těchto přídomcích skutečný život Boženy Němcové? Tuto otázku klade Magnesií Literou oceněná autorka Pavla Horáková ve své povídce Přála bych si narodit se znovu za dvě stě let. Střízlivější pohled na osud literární legendy zprostředkuje herečka Zuzana Stivínová, která se na chvíli oblékla do její kůže.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka