Božena Němcová jako inspirace. Jak na slavnou literátku nahlédli současní povídkáři?
Božena Němcová nezmizela z paměti ani z literatury. Stejně tak jako se s ní musí vypořádat studenti, chtě nechtě nesou její odkaz i současní literáti. Pět z nich jsme v roce 2020 oslovili, aby si z nejznámější české autorky udělali téma a napsali přímo pro Vltavu povídku. Každý z nich k tomuto volnému zadání přistoupil z jiného konce, a tak vznikla pozoruhodně různorodá pětice textů. Reprízu uvádíme jako připomínku 160. výročí spisovatelčina úmrtí.
Marek Šindelka: Vlas Boženy Němcové
Zkušený povídkář Marek Šindelka pro Vltavu vystavěl křehký příběh pracovníka genetického ústavu Vladislava M., který ve svých zápiscích popisuje spisovatelčin vlas. Podrobuje ho odbornému zkoumání, při němž k Boženě Němcové získává delikátní a tak trochu bizarní vztah. Povídku nazvanou lakonicky Vlas Boženy Němcové načetli Miroslav Táborský a Helena Dvořáková.
Anna Bolavá: Výprava na Vyšehrad
Je mrazivé sobotní dopoledne a rodina se třemi malými dětmi se vydává na vyšehradský hřbitov uctít 150. výročí úmrtí spisovatelky Boženy Němcové… Tak začíná povídka Anny Bolavé, autorky románů Do tmy a Ke dnu. Kulaté výročí narození Němcové tak uctila vzpomínkou na výročí jiné. Výprava na Vyšehrad je příběh o rodině, vztazích, běžném shonu i lásce. Načetla ji Helena Dvořáková.
Tereza Semotamová: Dívám se z okna a mluvím k Boženě
Tereza Semotamová zazářila svým románem Ve skříni, za který byla nominovaná na cenu Magnesia Litera. Pro Vltavu teď napsala povídku Dívám se z okna a mluvím k Boženě - chladnoucí milostný příběh odehrávající se na pozadí literárněvědných analýz pohádky o princi Bajajovi. Komorní vyprávění o hledání štěstí v začarovaném kruhu života načetla Tereza Rumlová.
Michal Šanda: Babička
Michal Šanda je známý svými recesemi – literatura je pro něj vždycky zároveň hra. Není se tedy čemu divit, že svou povídku nazval neohroženě Babička. Rozhovor manželského páru nad krájením hub se nečekaně stáčí na tenký led povinné školní četby. Jak je u Šandy zvykem, povídka je plná přímých řečí, hovorových výrazů a humoru. Načetl ji David Novotný.
Pavla Horáková: Přála bych si narodit se znovu za dvě stě let
Naše paní Božena Němcová, matka českého románu, horoucí srdce, Božena Němcová bojující... – tak ji nazýváme, tak ji chceme vidět. Odráží se ale v těchto přídomcích skutečný život Boženy Němcové? Tuto otázku klade Magnesií Literou oceněná autorka Pavla Horáková ve své povídce Přála bych si narodit se znovu za dvě stě let. Střízlivější pohled na osud literární legendy zprostředkuje herečka Zuzana Stivínová, která se na chvíli oblékla do její kůže.
Související
-
Marek Šindelka: Někdy bych rád napsal knihu o štěstí
Na konci března se spisovatel Marek Šindelka zúčastnil Lipského knižního veletrhu a ve stejné době obdržel Cutting Edge Award za nejlepší knihu přeloženou do nizozemštiny.
-
Tereza Semotamová: Rozhlasová hra tady byla, je a bude
Se svou rozhlasovou komedií letos uspěla v zahraniční soutěži Play for Voices. Obstojí tento žánr v dnešní audiovizuální konkurenci?
-
Pavla Horáková: Snažím se psát maximálně srozumitelně
„Práce pro rozhlas mě – doufám – naučila zbavit se manýr a květnatosti a jít skutečně k jádru sdělení, tak aby čtenář nebo posluchač sdělovanému rozuměl.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
