Pavla Horáková: Snažím se psát maximálně srozumitelně
„Práce pro rozhlas mě – doufám – naučila zbavit se manýr a květnatosti a jít skutečně k jádru sdělení, tak aby čtenář nebo posluchač sdělovanému rozuměl a aby se k němu sdělení dostalo bez nějakých schválností,“ říká Pavla Horáková, jejíž román Teorie podivnosti získal cenu Magnesia Litera v kategorii próza. Repríza z 8. 4. 2019.
Nechci klást čtenáři nějaká břevna do cesty, od toho jsou jiní autoři nebo experimentální literatura. To, co mám na srdci, chci čtenáři sdělit tak, aby se to k němu dostalo s co nejmenšími ztrátami.
V neděli 7. dubna byly vyhlášeny knižní ceny Magnesia Litera za rok 2018. V kategorii ceny za prózu se mezi šesti nominovanými ocitli i dva autoři, jejichž hlas a rozhlasovou práci znají posluchači stanice Vltava: Jiří Kamen za povídkový soubor Elvis ze Záluží a Pavla Horáková za román Teorie podivnosti. Oba se v Českém rozhlase setkali jako spolupracovníci, když pro vltavskou Víkendovou přílohu připravovali dlouhodobý cyklus z pamětí a dopisů českých vojáků v 1. světové válce, který pak vyšel knižně. K mikrofonu Vizitky jsme pozvali Pavlu Horákovou.
Magnesia Litera má své vítěze. Knihou roku jsou Hodiny z olova, románová kritika současné Číny
Známe nejlepší českou prózu, básnickou sbírku, překlad i knihu pro děti. Prestižní výroční knižní ceny si jejich autoři tradičně převzali na Nové scéně Národního divadla.
Ptali jsme se na její zkušenosti u rozhlasového mikrofonu, na její knižní trilogii pro mladé čtenáře o bratrstvu Hrobaříků, na to, proč si jako jeden z překladatelských jazyků vybrala srbštinu, i na nominovaný a nakonec vítězný román Teorie podivnosti. Jeho pětatřicetiletá vypravěčka dostudovala kolem poloviny devadesátých let. Má její životní postoj vyjadřovat nejistotu části tehdejší akademicky vzdělané generace? Jaký význam přikládá autorka literárnímu jazyku? Je spíš vizuální typ, nebo jsou pro ni při psaní důležité myšlenkové konstrukce? Nechává se překvapovat vývojem příběhu? A jak se k Pavle Horákové jako autorce chovají její románové postavy?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
