Magnesia Litera má své vítěze. Knihou roku jsou Hodiny z olova, románová kritika současné Číny

Knihou roku 2019 se stal mnohovrstevnatý román Radky Denemarkové Hodiny z olova
Knihou roku 2019 se stal mnohovrstevnatý román Radky Denemarkové Hodiny z olova

Známe nejlepší českou prózu, básnickou sbírku, překlad i knihu pro děti. Prestižní výroční knižní ceny si jejich autoři tradičně převzali na Nové scéně Národního divadla.

Radka Denemarková: Každý román si zaslouží vlastní jazyk

03344400.jpeg

Spisovatelka Radka Denemarková loni vydala osmisetstránkový román Hodiny z olova inspirovaný cestami do Číny.

Knihou uplynulého roku se stal rozsáhlý, mnohovrstevnatý román Radky Denemarkové Hodiny z olova. Dvojnásobná držitelka Magnesie Litery za prózu i publicistiku v něm analyzuje současnou Čínu a ukazuje, jaký vliv má na celosvětovou politiku i morálku. Text, vzniklý na základě několika autorčiných pobytů v Číně, je ambiciózním, politickým dílem, zrcadlícím zároveň krizi evropské civilizace.

Nejlepší próza? Soft sci-fi řešící vztahová témata i podstatu vesmíru

V nejsledovanější kategorii, próze, bodoval románový debut Pavly Horákové Teorie podivnosti. Mezi šesticí nominovaných porotu nakonec nejvíce zaujal příběh vědecké pracovnice Ady Sabové z Ústavu mezioborových studií člověka, která v deníkovém vyprávění zachycuje nejen spletité vztahové vazby a situace, ale uvažuje i o skrytých a tušených souvislostech našeho univerza.

Pavla Horáková: Snažím se psát maximálně srozumitelně

Pavla Horáková

„Práce pro rozhlas mě – doufám – naučila zbavit se manýr a květnatosti a jít skutečně k jádru sdělení, tak aby čtenář nebo posluchač sdělovanému rozuměl a aby se k němu sdělení dostalo bez nějakých schválností,“ říká Pavla Horáková, jejíž román Teorie podivnosti je mezi šesti tituly nominovanými na cenu Magnesia Litera v kategorii próza.

Pernambucco: svět fanfarónského vyprávění i nostalgie uplynulého

Básníky Petra Borkovce a Kamila Boušku, nominované v kategorii poezie, předstihl nestor české lyriky Ivan Wernisch se sbírkou Pernambucco. Básník, stále silněji konfrontován s minulostí, v ní ve dvanácti oddílech sleduje koloběh roků, ze kterého není kam utéct – možná jen do smrti. Vážná tvrzení mísená s groteskními motivy ale nakonec směřují skrz tesknotu a existenciální nejistotu do očistného finále sbírky.

Čtěte takéVálka má dnes podobu křeče. Jakub Szántó líčí v knize Za oponou války 20 let válečného zpravodaje

Nejlepší publicistika: politické meditace nad osudy Střední Evropy

Cenu za nejlepší publicistiku si za soubor politologických esejů o středoevropských událostech v kontextech dvacátého století odnesl francouzský politolog a historik Jacques Rupnik. V knize Střední Evropa je jako pták s očima vzadu přináší nejen zamyšlení nad národní identitou a nacionalismem, českou společností a komunismem, ale i procesem české demokratické transformace či problémem evropské integrace. Výborem esejů z let 1974–2018 předčil ekonoma a bestselleristu Tomáše Sedláčka i dlouholetého válečného reportéra České televize Jakuba Szántó. Ten zaujal s knižním debutem Za oponou války. Zpravodajem nejen na Blízkém východě. Na Nové scéně za něj převzal Kosmas Cenu čtenářů.

Novinář a někdejší blízkovýchodní zpravodaj České televize Jakub Szántó se svou knihou Za oponou války

Nejlepší překlad: Vyprávění o námořnících, lodích, přírodních živlech a žralocích

V kategorii překladu nakonec bodoval převod žánrově nevyzpytatelné Knihy o moři norského historika, novináře a fotografa Mortena Strøksnese. Text zasvěcený námořníkům, lodím a lovu vzácného druhu severského žraloka převedla do češtiny Jarka Vrbová.

Vznik Československa očima malého fotbalisty

Nejlepší knihu pro děti, 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo, vytvořila v uplynulém roce Vendula Borůvková. Hlavní hrdina příběhu, jedenáctiletý Jenda Vosipka, má starší sestru Andulu, maminku se záhadnou minulostí a otce učitele i vlastence. Má také fotbal, který je pro něj alfou a omegou. Jeho fotbalové plány ale zhatí vznik Československa a otcovo nadšení pro první republiku.

Bohumil Hrabal i extatická radost z exotického Tokia

Ocenění v kategorii Litera za nakladatelský čin získali Jiří Pelán a Václav Kadlec za sedmisvazkové komentované Spisy Bohumila Hrabala. Dílo koncipované jako exkurz do vývoje Hrabalových poetik přináší vůbec poprvé ucelený vhled do Hrabalova básnického díla i jeho sepětí s literární žurnalistikou. Literu za objev roku si pak vysloužil nezvykle zralý, kompozičně vynalézavý debut Anny Cimy Probudím se na Šibuji. V textu, odehrávajícím se částečně v současném Tokiu, vypráví mladá japanoložka příběh o hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa i o ošemetnosti jednoho splněného snu.

Michaela Duffková

Magnesia Blog roku: Zápisník alkoholičky

Na cenu Magnesia Blog roku nominovala letos tříčlenná porota šest internetových projektů. O vítězi rozhodovali sami čtenáři a vybrali Zápisník alkoholičky Michaely Duffkové. Ta na svém blogu popisuje svoji závislost na alkoholu, léčbu i návrat do běžného života.