Božena Němcová jako zhuntovaná tradice. Neumíme nakládat s naší historií, říkají mladí čeští autoři

„Bojím se, jestli vůbec dneska Němcovou někdo čte s láskou a chutí, protože to je tak zhuntovaná tradice – povinná četba Babičky, školní osnovy a slohové práce. Celý život jsem Němcovou upřímně nesnášel. Dostal jsem se k ní později až díky své ženě, která má ve spisovatelčině kraji kořeny. Teprve pak mi došlo, že ty texty ke mně mluví a najde se v nich spousta dobré literatury, ale zas bych to nepřeceňoval,“ přiznává v ArtCafé dvojnásobný držitel knižní ceny Magnesia litera za prózu Marek Šindelka.

Zajímal mě vztah k tělu Boženy Němcové.
Marek Šindelka

Šindelkova povídka napsaná pro Český rozhlas Vltava nese název Vlas Boženy Němcové a podle autora jde o lovestory z laboratoře, která se odehrává pod elektronovým mikroskopem.

Čtěte také

Božena Němcová jako inspirace. Jak na slavnou literátku nahlédli současní povídkáři?

V bigamii s Němcovou

Spisovatelka a překladatelka Tereza Semotamová se v narozeninové povídce vrací do období, kdy podle svých slov žila v bigamii se svým přítelem badatelem a objektem jeho komparatistického výzkumu, kterým byla Božena Němcová. „Znala jsem dlouho jenom tu jeho Němcovou. Sama jsem si k ní našla cestu až později, kdy jsem si pustila několik dokumentů. Těch je docela hodně a poměrně se liší ve výkladu života Němcové, což je i základní teze mojí povídky – u každého příběhu je důležité, kdo vám ho vypráví,“ zdůrazňuje Semotamová v ArtCafé.

Mdlý odkaz choré ženy?

„Se zájmem pozoruju, jestli se převládající odkaz autora podaří nějak pootočit a poposunout. A to by mohlo být zajímavé i letos s Boženou Němcovou, jejíž odkaz prodělal smutný osud. Byla to zajímavá ženská, velice politicky angažovaná, reportérka, za pozornost stojí i její ženský úděl, ale to tam všechno zaniklo a zůstává jen bankovka a mdlý obraz choré ženy. Přijde mi, že to je velmi smutný příběh toho, jak kulturní odkazy, ale i ty historické nedokážeme vnímat a pootáčet tak, aby byly něčím zajímavé,“ míní Semotamová.

Čtěte také

Marek Šindelka: Někdy bych rád napsal knihu o štěstí

„Němcová je tu pro všechny, ale zároveň pro nikoho. Přivlastňovali si ji v minulosti komunisté coby zvěstovatelku socialistické myšlenky a stejně tak si ji přivlastňuje spousta národoveckých skupin. A pak z její postavy zbývá pouze karikatura, a to je smutné,“ říká Marek Šindelka.

Němcová coby vrstevnice Dostojevského

„Ale chybí mi tu střízlivost. Je to zajímavá historická osobnost, ale je důležité říct, že byla vrstevnice Dostojevského, Baudelaira, Walta Whitmana. Nikdy to nebyla moderní autorka. Když vydávala Babičku, Dostojevský už dávno napsal svého Dvojníka – prózu, která kdyby vyšla dneska, tak se budou třást domy ve městech,“ uzavírá Šindelka.