Bohdan Karásek: Střih je pro mě prostředek, jak napravit chyby, které dělám jako režisér

Bohdan Karásek
Bohdan Karásek

Před dvěma měsíci měla na Vltavě premiéru rozhlasová hra Noční scéna, kterou její autor Bohdan Karásek točil v polních podmínkách. Nízkorozpočtový je i jeho povedený celovečerní debut Karel, já a ty, který byl stěžejním tématem Vizitky. Tomáš Pilát s hostem ale mluvil třeba i o hudbě nebo o jeho oblíbených hercích.

Na filmových, rozhlasových i hudebních projektech spolupracuje s herci a hudebníky, které má rád zejména lidsky; i proto si režisér, scenárista a hudebník Bohdan Karásek vybral do Vizitky písničku Ahoj od člena souboru Divadla Na zábradlí Miloslava Königa. Hrál s ním v kapele Spal, obsadil ho do staršího filmu Milostné písně a svěřil mu o jednu z hlavních rolí svého celovečerního debutu.

Z filmu Karel, já a ty

Film o vztazích dnešních třicátníků je plný chytře postavených dialogů, drobných vtipů a prostřihů, které mohou připomínat francouzskou novou vlnu. Kromě Königa, Jenovéfy Bokové, Petry Nesvačilové, Petra Marka nebo Marie Švestková, na nichž si Karásek cení civilnosti, herecké samostatnosti a schopnosti otevřeného dialogu, v něm hraje i on sám.

„Je to trochu schizofrenie, nakonec to totiž dopadá tak, že se soustředíte spíš na sebe než na herce a spousta věcí vám u nich unikne,“ řekl ve Vizitce. „Ideální je, když se na natočenou scénu hned můžete podívat anebo máte při ruce pomocného režiséra, který herce hlídá. To je ale otázka peněz, které jsme neměli,“ naráží na velmi nízký rozpočet filmu. Nebyl o moc větší než obnos nutný na to, aby se snímek dostal do distribuce. Té se nakonec ujala začínající společnost Marienbad Film.

Pozorování zblízka je nutné

Bohdan Karásek zachytil vztahové otázky, o nichž sám přemýšlí anebo o nich mluví s přáteli. Právě doplňování vlastní, z podstaty velmi omezené životní zkušenosti je podle něj při formování uceleného pohledu na věc a následném „preparování“ tématu zásadní. „Když založíte film na pozorování a chcete v něm být přesní, jediné, co můžete udělat, je pozorovat zblízka,“ říká.

Z filmu Karel, já a ty, režie Bohdan Karásek

Přesto – nebo právě proto – si nemyslí, že by se na základě jeho snímku daly vztahové trable lidí okolo třiceti nějak zobecnit. „Já ani nemůžu říct, že bych se vyznal ve své vlastní generaci čtyřicátníků, protože jsme strašně rozrůznění. Každého definuje jeho profese, zázemí, sociální status. Ty jsou dnes na věku daleko míň závislé než dřív.“

Kromě režie a ztvárnění jedné z rolí si Karásek vzal na starost střih, což je činnost, která ho, jak říká, velmi baví. Je to pro něj také velmi intimní záležitost. „Mám problém pustit si k sobě někoho jiného, zároveň střih je pro mě prostředek, jak napravit chyby, které dělám jako režisér. A ještě aby se tak na ty chyby díval někdo další, to by pro mě bylo dost bolestivé,“ usmívá se.

Střih je navíc dlouhá a pracná záležitost, na niž by v omezeném filmovém rozpočtu jen těžko hledal peníze. Jemu samotného ovšem dlouhé vysedávání nad výslednou podobou filmu nevadí. Stresu se totiž snaží vyhýbat tím, že sám sebe vyladil do pomalého tempa.

Jak těžké bylo dostat se s Karlem do distribuce? Vypadá červené víno na kameře lépe než bílé a jak Bohdan Karásek vnímá experiment a underground? V čem je pro něj zásadní hudba? Poslechnete si celou Vizitku.

Spustit audio

Související