Blues a teorie relativity

27. červen 2011

Čajovna

BLUES

Co mají společného řecké rembetiko, portugalské fado či swahilský taraab s americkým blues? I hudební termíny lze relativizovat, novináři označují zmíněné styly za lokální paralely blues, ve snaze je přiblížit západnímu posluchači.

Ohlasy jsou různorodé: místní znalci se bouří a poukazují na formální nepřesnosti, z odstupu je ale patrné, že blues má v této souvislosti obecnější význam jako hudba s osobním prožitkem, vyhraněným postojem, postavená na neopakovatelnosti daného provedení i dané chvíle. Což je úplně jiná vize než ta dosud převládající, stavějící na schematu bluesové dvanáctky, kterou zahraje i běloch, aniž by se alespoň náznakem snažil o nějakou osobitost. Petr Dorůžka vás ve své Čajovně provede labyrintem žánrů s bluesovým feelingem. Zazní swahilský taarab, maloya z Reunionu, qawwali z Pakistánu i candomblé z Brazílie.