Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
Jezero je plné jedů, vodní hladina se postupně smrskává a nemilosrdně obnažuje břehy. Právě do takové nehostinné krajiny zasadila česká autorka s bulharskými kořeny Bianca Bellová příběh malého Namiho, chlapce, který se rozhodne najít svou ztracenou matku. Jednu z výrazných knih posledních let čte Petra Špalková. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
Bellová není na české literární scéně žádným nováčkem. Už v roce 2009 vydala útlý svazek nazvaný Sentimentální román, po něm následovaly další dvě knihy: Mrtvý muž a Celý den se nic nestane. I když už za ně sklidila řadu kladných ohlasů od čtenářů i kritiky, výrazně na sebe upozornila v roce 2016, kdy se na trhu objevilo Jezero – příběh o putování chlapce Namiho světem, který se mění v pustinu. Za něj byla nominovaná na cenu Magnesia Litera v kategorii Próza, nakonec ale zvítězila v kategorii jiné – Kniha roku. A úspěch pak korunovala ještě Cena Evropské unie za literaturu.
V roce 2019 pak Bellová do jisté míry navázala na poetiku Jezera románem Mona – jednalo se o prózu obdobně zeměpisně neukotvenou, dystopicky laděnou a nabízející silný univerzální příběh s jistým společenským přesahem. V loňském roce vydala svou první povídkovou sbírku, nazvanou Tyhle fragmenty a obsahující z velké části už dříve publikované texty.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Martička, Tajemný nález profesora Zachariáše, Fanynka a další povídky Eduarda Basse
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Vlaštovek modř teď bolí. Z básní a dopisů básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.