Bedřich Smetana: Má vlast. Závěrečný koncert sezony pod vedením Petra Popelky

V Roce české hudby, kdy si připomínáme 200 let od skladatelova narození, zařadili do své koncertní řady dílo, které se povětšinou uvádí při exkluzivních událostech. Tím se ovšem z jedinečné originální kompozice stává tak trochu neživotný památník. O to více se všichni hudebníci – a jistě i posluchači – těší na nadcházející uvedení na „běžném“ koncertě. Ostatně pro velký zájem přidal SOČR i druhý koncert, ve středu 12. června.

9 fotografií

Smetanova Má vlast je vrcholným uměleckým projevem završujícím české obrození, dobu legitimního emancipačního snažení politicky, kulturně a jazykově dlouho upozaďovaného národa. Ve 20. století opakovaně plnila funkci symbolu se silným potenciálem povzbuzení pro těžké doby a přelomové okamžiky. Naše 21. století Mou vlast definitivně zařazuje jako klenot národní kultury do mezinárodního repertoáru a do světového hudebního dědictví. Postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota této jedinečné kompozice.

Vznik Mé vlasti pokrývá v životě Bedřicha Smetany období let 1874 až 1879, ve kterém se postupně musel stáhnout z veřejného života. Během komponování Vyšehradu na podzim roku 1874 totiž zcela ohluchl.

První souborné provedení cyklu všech šesti symfonických básní vnímaných dnes jako celek, ale komponovaných a uváděných postupně, se uskutečnilo roku 1882. Stalo se tak v reprezentativním sále na pražském ostrově Žofíně, kde se v 19. století konaly mnohé významné koncerty a kde zazněly i jednotlivé části. Hudebníci účinkovali pod taktovku Adolfa Čecha, kdysi kapelníka Prozatímního divadla a nyní prvního kapelníka Národního divadla.

Čtěte také

Bedřich Smetana: Má vlast. Nová nahrávka České filharmonie s dirigentem Semjonem Byčkovem

Má vlast je hudební apoteózou vlasti a bytí národa i oslavou krajiny, naplněné mytickými a dějinnými vzpomínkami i vizemi budoucnosti. Oživuje slávu dávných dob a vyjadřuje se ke kráse přírody, v závěru pak vyvyšuje husitskou tradici, hodící se k tužbám českého národa po dosažení samostatnosti. Má vlast už definitivně prokázala, že výmluvností, obrazivostí, invencí, kompozičním mistrovstvím a nábojem, ale i koncepcí a vznešeným uměleckým patosem možná souvisí s jinými díly své doby, že ale přesto nemá ve světovém repertoáru obdoby.