Bauhaus a Československo: studenti – koncepty – kontakty

Pořad zachycuje tvůrčí podhoubí několika nejprogresivnějších uměleckých oborů, designu i architektury, do kterých dokázali českoslovenští studenti Bauhausu vnést oživující podněty a nové technologické postupy. Tvorba mnohých z nich je reflektována vůbec poprvé. Většina totiž upadla do zapomenutí – zahynuli v koncentračních táborech, během stalinských čistek nebo na ně bylo po válce žádoucí z ideologických důvodů zapomenout.

Markéta Svobodová: Bauhaus a Československo 1919-1938 (detail knižní obálky)|foto: Kant (2017)

V pětidílném cyklu připomínáme působení této avantgardní školy na československé kulturní prostředí. První díl je věnován progresivní práci pedagogického reformátora Josefa Vydry a prvorepublikovým uměleckoprůmyslovým školám, které byly Bauhausem ovlivněny. Druhý díl se zabývá realizacemi Josefa Hausenblase, Antonína Urbana, Václava Zralého, Vladimíra Němečka a Ladislava Foltýna, kteří prošli ateliérem architektury a stavebnictví pod vedením Hannese Meyera. V třetím dílu se zaměříme na problematiku typografie, kterou již László Moholy-Nagy označil jako jeden z moderních nástrojů komunikace, a dílo významného grafika a typografa Zdeňka Rossmanna. Čtvrtý díl přiblíží osudy známých i neznámých studentek na Bauhausu, jako například fotografek Ireny Blühové a Marie Rossmannové Doleželové z ateliéru Waltera Peterhanse nebo architektek Mathylde Wienerové či Edith Rindlerové. Závěrečný díl věnujeme tvorbě zahraničních studentů Bauhausu, kteří nalezli v meziválečném Československu na pár let útočiště před nacismem. Patřili mezi ně významní výtvarníci jako grafik a fotograf Werner David Feist, designérka Friedl Dickerová či architektka Lotte Beeseová ad.