Bauhaus a Československo: studenti – koncepty – kontakty
V roce stoletého výročí založení Bauhausu ve Výmaru se vydáme po stopách významných, ale i „opomíjených“ osobností prvorepublikového Československa, jejichž život i tvorbu ovlivnilo studium na této unikátní umělecké škole. Vzpomeneme spletité osudy tvůrců, jejich osobní kontakty, společné projekty, myšlenky i koncepty, ale i vlivy Bauhausu na Československé uměleckoprůmyslové školství.
Pořad zachycuje tvůrčí podhoubí několika nejprogresivnějších uměleckých oborů, designu i architektury, do kterých dokázali českoslovenští studenti Bauhausu vnést oživující podněty a nové technologické postupy. Tvorba mnohých z nich je reflektována vůbec poprvé. Většina totiž upadla do zapomenutí – zahynuli v koncentračních táborech, během stalinských čistek nebo na ně bylo po válce žádoucí z ideologických důvodů zapomenout.
V pětidílném cyklu připomínáme působení této avantgardní školy na československé kulturní prostředí. První díl je věnován progresivní práci pedagogického reformátora Josefa Vydry a prvorepublikovým uměleckoprůmyslovým školám, které byly Bauhausem ovlivněny. Druhý díl se zabývá realizacemi Josefa Hausenblase, Antonína Urbana, Václava Zralého, Vladimíra Němečka a Ladislava Foltýna, kteří prošli ateliérem architektury a stavebnictví pod vedením Hannese Meyera. V třetím dílu se zaměříme na problematiku typografie, kterou již László Moholy-Nagy označil jako jeden z moderních nástrojů komunikace, a dílo významného grafika a typografa Zdeňka Rossmanna. Čtvrtý díl přiblíží osudy známých i neznámých studentek na Bauhausu, jako například fotografek Ireny Blühové a Marie Rossmannové Doleželové z ateliéru Waltera Peterhanse nebo architektek Mathylde Wienerové či Edith Rindlerové. Závěrečný díl věnujeme tvorbě zahraničních studentů Bauhausu, kteří nalezli v meziválečném Československu na pár let útočiště před nacismem. Patřili mezi ně významní výtvarníci jako grafik a fotograf Werner David Feist, designérka Friedl Dickerová či architektka Lotte Beeseová ad.
Účinkují: Lucie Trmíková, Jiří Böhm, Matěj Nechvátal
Připravila: Markéta Svobodová
Dramaturgická a režijní spolupráce: Jiří Vondráček
Natočeno v roce 2019.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.