BáSnění Vratislava Maňáka
Oblíbené poetické texty spisovatele, novináře a vysokoškolského pedagoga Vratislava Maňáka.
Vratislav Maňák (*1988) vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK, v současnosti zde pokračuje doktorským studiem a vede semináře tvůrčího psaní. Pracuje jako editor zpravodajského webu ČT24, literární reportáže a eseje publikuje na stránkách časopisu Host.
Do literatury Maňák vstoupil v roce 2011 povídkovou sbírkou Šaty z igelitu, která v následujícím roce získala Cenu Jiřího Ortena, za společenský román Rubikova kostka (2016) byl nominovaný na Cenu Evropské unie za literaturu. Jeho dosud poslední kniha – soubor alegorických povídek Smrt staré Maši – vyšla začátkem roku 2022.
Maňák se příležitostně věnuje i tvorbě pro dětského čtenáře. Secesní pohádka Muž z hodin (2014) obdržela nominaci na Magnesii Literu a byla přeložená do němčiny i čínštiny, lyrické podobenství O Nebesáři (2016) se zařadilo mezi tituly nominované na Zlatou stuhu.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
Konstantinos Kavafis: Vzpomeň si, moje tělo (ze souboru Básně, Pavel Mervart 2013, přeložila Růžena Dostálová)
Allan Ginsberg: Kvílení (z výboru Kvílení, Argo 2015, přeložil Jan Zábrana)
Adam Borzič: Michelangelo o člověku (ze sbírky Západo-východní zrcadla, Malvern 2018)
Jiří Kuběna: Svatý Jiří (z výboru Pramen Bítova, Host 2011)
Walt Whitman: Co myslíš, že budu psát, když beru pero do ruky? (z výboru Spojím vás láskou milenců, BB art 2002, přeložili Jiří Kolář a Zdeněk Urbánek)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
