BáSnění Martina Trdly
Texty Kateřiny Málkové, Petera Gehrische, Kateřiny Bolechové a také své dva vlastní čte a komentuje básník Martin Trdla, jeden ze zakladatelů 1. libereckého festivalu poezie.
Martin Trdla (1985) pochází z Jablonce nad Nisou a žije v Liberci. Vydal básnickou sbírku Průběžná zpráva o stavu území (2021) a edičně připravil almanach Básníci nejsou mimozemšťané (2021). Některé jeho texty byly přeloženy do němčiny a vyšly v dvojjazyčné čítance Krajina našich slov / Landschaft unserer Worte (2019). Publikoval také v řadě literárních periodik a almanachů.
Martin Trdla je předsedou a jedním ze zakládajících členů Libereckého autorského kruhu (LAK), s nímž ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci vydává literární čtvrtletník Světlik. Je též spoluzakladatelem a spoluorganizátorem básnického bienále 1. liberecký festival poezie, který se koná pod záštitou dua Veselá Trdla.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
Kateřina Málková: Placky schlíplých hodin (publikováno v časopisu Světlik, číslo 80, Krajská vědecká knihovna Liberec, LAK 2021)
Kateřina Bolechová: Co když (ze sbírky Strop nade mnou jednou zmizí, Měsíc ve dne 2016)
Peter Gehrisch: Známka života (ze sbírky Břemeno paměti, Městská knihovna Varnsdorf 2017, překlad Milan Hrabal)
Martin Trdla: Oběd (ze sbírky Průběžná zpráva o stavu území, Petr Štengl 2021)
Martin Trdla: Dolování (publikováno na facebookovém profilu Martina Trdly)
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
