Autobiografický román Davida Wagnera
Román Davida Wagnera „Život“ byl favoritem letošní Knižní ceny lipského veletrhu. Nebylo tedy velkým překvapením, že cenu nakonec získal. Autobiografický román nechává mnohé otázky nezodpovězené a to je dobře.
Wagnerův román by mohl mít podtitul: Jednou tam a jednou zpátky. Jeho titul Život je výsledkem překlepu v esemesce, kterou z nemocnice psal – slova život a játra variují v němčině pouze v poslední konsonantu – Leben a Leber. Lehce zaměnitelné, pro autora knihy mají ovšem obě slova stejný význam.
Wagnerova diagnóza: autoimunní hepatitis, čili játra se ničí sama. Nejprve pomalu a po letech vypadají jako orgán notorického pijana. Transplantace je jediným řešením. Wagnerův román má spíše charakter zápisků. Knihu tvoří 277 očíslovaných textů a literárních fragmentů, proložených krátkými kapitolami, nazvanými například Sníh, Krev nebo Unavená žirafa. Výsledkem je život, zobrazený ve všech základních formách: štěstí, strach z jeho ztráty a jeho opětovné nabytí.
Po přečtení Wagnerovy knihy se cítíme, jako bychom sami strávili měsíce v nemocnici a nějaký čas vychutnáváme běžné denní maličkosti, které jsou autorovi románu odepřeny. Ten je po měsíce upoután na lůžko a pozoruje putující mraky na obloze, měnící se roční období a sousedy na vedlejší posteli. Chrápající pacienti, různé sestřičky – to vše se do nekonečna opakuje a není kam utéct. Wagner utíká ve vzpomínkách do dětství a na cestu do Mexika. A mezitím dny plynou a berou s sebou život. Plynou v čekání na nový orgán. Po úspěšné transplantanci vyvstanou otázky po jeho vlivu na vlastní identitu. Játra nejsou jen fyzicky cizím orgánem, ale i cizincem, který vysílá různé signály a poselství. Autorův pocit, že se stal hybridem, respektive téměř replikou někoho neznámého, sílí.
Jediným důvodem k záchraně života byla pro Wagnera – jak tvrdí – jeho malá dcera. Zůstává však pouze u sdělení a literárně tento klíčový motiv neprohlubuje. Totéž platí i pro otázky změny identity nabytím nového orgánu. Těžko říci, zda to byl autorův úmysl nebo zda chtěl tuto hlubší problematiku přenechat jiným. On sám nasazuje hned na začátku vyprávění pokerface a tento výraz si ponechává v průběhu celého psaní.
Esteticky je kniha velmi působivá, Wagnerova próza je bez poskrvnky a velmi dobře se čte. Odpovědi na metafyzické otázky můžeme hledat jinde.
David Wagner: Leben. Nakladatelství Rohwolt 2013. 282 stran.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.