Architektura a společnost pohledem Josefa Pleskota
K 70. narozeninám významného českého architekta Josefa Pleskota připravilo Museum Kampa výstavu s názvem Josef Pleskot: Města. Jaký je smysl architektury, jaká je její společenská role, jak ovlivňuje veřejný prostor a demokracii a jaký dopad má prostředí na život každého z nás? To jsou otázky, na které s Josefem Pleskotem a kurátory Janem Skřivánkem a Norbertem Schmidtem hledáme odpověď ve vltavském Večeru na téma.
Pro Josefa Pleskota architektura nikdy nebyla jen výtvarná disciplína, jeho pojetí je mnohem hlubší: „Když se řekne architektura, já už nevidím dům, ale vidím problém, který se má vyřešit v rámci fungování dobrých vztahů ve společnosti.“
Kurátoři výstavy museli najít klíč, jak představit čtyřicetileté dílo Josefa Pleskota v nějakém smysluplném kontextu. Zaměřili se na tři města, kde má AP atelier nejvíce realizací – Ostravu, Litomyšl a Prahu. Každé místo reprezentuje úplně jinou situaci, což umožňuje ukázat různé role architekta a klást si také obecnější otázky.
Hrdá Ostrava
První sál expozice je věnovaný Ostravě, příběhu postupné proměny Dolní oblasti Vítkovic, kdysi klíčového místa industriální éry. V 90. letech tady železárny končí s výrobou a hledá se způsob, jak z bývalého průmyslového areálu udělat podnětné prostředí pro současného člověka. Podnikatel a investor Jan Světlík přichází s vizí živého města, která akcentuje vzdělávání, a ve spolupráci s Josefem Pleskotem vzniká unikátní projekt kulturního, společenského a vzdělávacího centra na světové úrovni.
Vidíme zde konverzi nejstarší vítkovické vysoké pece ve vyhlídkovou věž s kavárnou Bolt Tower či bývalý plynojem proměněný v multifunkční sál a kongresové centrum Gong, ale i novostavbu Velkého světa techniky.
„Hlavní klíč ke konverzi bylo přesvědčení, že se z toho nesmí stát skanzen, že se z toho nesmí stát muzeální soubor objektů, že se musí areál zpřístupnit veřejnosti, že se stane živou součástí města, že to, co bylo spotřebováno průmyslovou érou, se vrátí zpátky k užitku obyvatel,“ vysvětluje Josef Pleskot. A Jan Světlík dodává, že si myslí, že tímto projektem vrátili Ostravákům hrdost na své město.
Litomyšlský zázrak
Druhý sál ukazuje příběh Litomyšle, malého východočeského města, kde se od sametové revoluce udála příkladná proměna. Mluví se o ní jako o litomyšlském zázraku a Josef Pleskot tady sehrál klíčovou roli. Někdejší starosta Miroslav Brýdl pochopil, jak důležitá je pro malé město a jeho rozvoj kvalitní architektura. Věděl, že bohatou kulturní tradici místa nestačí opatrovat, ale že je třeba ji moderním způsobem rozvíjet. Další starostové na tuto linii navázali, a tak se Litomyšl stala vzorem a inspirací nejeden u nás, ale i v zahraničí. A tak není divu, že slavnostní zahájení letošního českého předsednictví Evropské unie se konalo právě tady, na náměstí Václava Havla, pod jehož úpravou je podepsán Josef Pleskot a AP atelier.
Nesmrtelná Praha
Třetí sál je věnovaný Praze. Při vstupu vidíme ohromnou vedutu od Carla Thiema z roku 1844, jež Prahu ukazuje před tím, než do ní vstoupila železnice. Ve zkratce vidíme jedinečnost Prahy, která je tvořena topografií, přírodou, řekou a architekturou.
„Praha je v jistém slova smyslu správně nalezené místo pro centrum nějakého geopolitického uskupení. Tak trefně nalezené centrum, že se skoro nedá zpochybnit její nesmrtelnost, její nepomíjivost. Prostě dokud v tomto geopolitickém prostoru budou žít lidé, tak Praha bude centrem,“ říká Josef Pleskot.
Uprostřed sálu je vestavěný pavilon, kde je možné nahlédnout do dlouhá léta nepřístupného projektu Vinohrady, obraz města 19. století z roku 1982. Tato publikace je společné dílo teoretika Jiřího Ševčíka, Jana Bendy, Josefa Pleskota a Aleny Hanzlové a Josef Pleskot o ní mluví jako o svém neoficiálním doktorátu z architektury, odkud čerpá po celý život.
Čtěte také
Tématem posledního sálu jsou dvě místa, kde Pleskotova architektura vzniká – AP atelier v pražských Holešovicích a dům se zahradou v Čížové v jižních Čechách. Obě místa jsou velmi úzce spjatá s rodinnou historií, která je pro Josefa Pleskota také velmi důležitá.
Související
-
Museum Kampa vystavuje tvorbu umělce Stanislava Kolíbala i realizace architekta Josefa Pleskota
Stanislav Kolíbal se řadí k nejvýznamnějším žijícím českým umělcům. Architekt Josef Pleskot patří mezi nejoceňovanější architekty své generace. Oba vystavují v Museu Kampa.
-
Anna Beata Háblová: Josef Pleskot je bílý
Karlovka už dávno není ulice. Je to stoka, kterou když se prodírám, plovou kolem mě jen hlavy s cizími jazyky lízajícími obskurně zbarvené zmrzliny v trdelníku.
-
Vánoce ve znamení velkých premiér i klasiky z archivu. Nevypínejte Vltavu ani o svátcích
Na závěr roku jsme si připravili řadu svátečních pořadů, které byste si neměli nechat ujít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka