Anna Beata Háblová: Suchej úmor
Je suchej únor. Úmorný měsíc pro ty, kdo přes rok pijí, ale po tuto dobu žijí bez alkoholu. Dáváme si najevo, že jsme v tom spolu. První výzva nepít se v Čechách stala před jedenácti lety, a od té doby si na tyto mety zvyká čím dál víc lidí.
Málokomu říkám, že nepít se mi líbí, že mám suchej celej rok. Když si dám lok, lalok mých jater se vždycky ozve. Moje tělo alkohol nikdy neumělo vstřebat. Ale těch debat, kterých jsem na večírcích zažila! Kolikrát jsem se snažila někomu vysvětlit, že nepiju, že moje tělo alkohol nesnese. Vždycky se najde někdo, kdo mi i tak skleničku přinese. To neříkám proto, že by mi to nějak moc vadilo. Jen je škoda toho vína, které se mi vždy někde omylem vylilo.
Čtěte také
Nemusíme mít chlast, abychom si užili slast opilosti. Uvedu hned několik možností, jak se dostat do ráže. Zážitkem z prostoru. Architekturou, která když ukáže všechny své stránky, vyrovná se i panáku pálenky. Než se dostaneme k těm ostřejším věcem, pojďme si dát něco decentně jemného.
Pražský renesanční letohrádek královny Anny od Paolo Stelly vás vystřelí nahoru. A to svým nedávno otevřeným ochozem v horním patře, kde dojdete názoru, že takový pohled na Hrad jste ještě neměli. A to nepočítám, že jste se před tím potěšili ochutnávkou Jeleního příkopu a Jižních zahrad na druhé straně. Závratě jako na jarmarku totiž dokáže způsobit i kontrast divoké přírody a hladkost upraveného parku.
Čtěte také
Druhým tipem tentokrát na duchovní odvaz je barokní odkaz broumovského kláštera, kde se lze ubytovat v bývalých mnišských celách a zcela se omámit pohledem do kraje. Hned zkraje kláštera je park za zdí, který můžete brázdit úplně sami a ochutnat jeho světlo v jakoukoliv denní dobu. Ráno, když taje mlha, nebo během noci, kdy tvary ztrácí svojí podobu. Na pokoji na vás bude čekat župan v podobě mnišské kutny, a abyste při odjezdu nebyli smutní, v nedaleké ulici vám zazpívají místní gypsy kluci.
Pokud máte chuť na nějaký sladký drink, dejte si v Karlových Varech koncert v pink růžových Císařských lázních a jejich rudé koncertní hale. Na škále vizuálních tónů je pocit zacelen i díky tomu, že do haly míří okna koupelen. Ale hlavně se opijte teplými prameny až pak, abyste toalety nemuseli stíhat jen taktak.
Čtěte také
A nakonec zbývá už něco opravdu ostrého. Ostravská galerie současného umění Plato. Zlato, tohle je jenom pro první ligu. Prázdný prostor bývalého marketu tě položí do lihu. A hned vedle rekonstruovaná městská jatka z 19. století taky plná ártu. Tohle je konec. Jestli jsem někdy měla pocit, že nechápu konceptuální partu, tady nerozumím už vůbec. Nejdřív máte chuť se smát, aniž víte proč. Kolotoč minimalistických děl je úděl snahy překročit v umění hranice. Ale není nutné se bát. Čím více se toho snažíte vstřebat, tím lepší bude pranice s dalšími omámenými hosty, pokud se někdo z vás zhostí diskuze, jestli není to umění iluze?
Suchej únor nemusí být nutně o bolehlav oholen. Jak vidíte, lze se odvázat i jinak, než alkoholem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
