Alois Jirásek: Lucerna

Jiráskova pohádková hra Lucerna patří mezi nejznámější tituly starší české dramatiky. Zaujala již při své premiéře v roce 1905, kdy ji na scéně Národního divadla inscenoval režisér Jaroslav Kvapil. Výtvarnou stránku představení svěřil Mikoláši Alšovi a k hudební spolupráci přizval tehdejšího šéfa opery Karla Kovařovice. Ohlasy byly vesměs velmi příznivé.

Lucerna se dočkala také filmových verzí – režisér Karel Lamač natočil němou i zvukovou verzi – i operního zpracování Vítězslava Nováka. Pronikla dokonce na zahraniční scény a byla přeložena do několika jazyků, samozřejmě do němčiny a angličtiny. V průběhu desetiletí patřila k nejhranějším titulům na scénách našich divadel, jak oficiálních, tak i ochotnických.

I v dnešní době se najdou divadelníci i diváci, kteří se tímto úsměvným dílkem potěší. Vodník Ivan se svými pentličkami a lidskou touhou po lásce, tvrdohlavý mlynář, hájící Haničku, svá práva i stoletou lípu, falešný panský dvůr, komičtí venkovští muzikanti, to jsou vděčné herecké příležitosti už pro několik hereckých generací.

Věříme, že i naši posluchači přivítají vysílání této komedie v nahrávce ze Zlatého fondu, v níž uslyší Marii Burešovou, Felixe Le Breux a jako učitelského mládence Václava Vosku, kterého jsme si v pozdějších inscenacích zvykli spojovat s postavami zcela jiného charakteru. Inscenaci natočil režisér Přemysl Pražský v roce 1951.