-
Jsem trvale přitahován sounáležitostí české a německé kultury a historie, říká Petr Štědroň
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá germanista a divadelník Petr Štědroň.
-
České cesty do Žaponska. Země vycházejícího slunce jako inspirace i láska
Roku 2020 jsme si připomínali sto let vzájemných česko-japonských diplomatických vztahů. Tehdy také vznikl dvoudílný pořad Elišky Závodné nazvaný Japonsko – exotická dálka.
-
Film se mění – cenzura zůstává. Co se do kin během sta let promítání nedostalo
Film byl od počátků atrakcí, zábavou, návštěva kina sloužila k oddechu a pobavení. Přesto i tuto oblast zasáhl „ochranný dohled“.
-
Nehrát si na indiány, ale učit se od nich. Co nám dnes může dát lesní moudrost?
Ušít si mokasíny nebo rozdělat oheň pomocí sady dřívek. Za českou fascinací indiány se ale skrývá i hledání jiného vztahu k přírodě, času, výchově a vlastnímu životu.
-
Streamovací platformy jako stroj na nostalgii? Lidi rádi poslouchají starý věci, žijeme v retru
Streamovací platformy mění strategii a cílí na milovníky retra. Může se stát, že budoucností hudebního průmyslu bude jeho minulost?
-
Když překládám, vyčmuchávám ta pravá slova jako divočák lanýže, říká překladatel Justin Quinn
Převádění české poezie do angličtiny je pro něj spíš fyzický než mentální proces. „Když člověk neumí jazyk země, v níž žije, je to jako ve vězení,“ konstatuje ve Vizitce.
-
Sandra Silná: Divoký Bůh
Miluju jazz a ráda chodím na koncerty, hlavně do menších klubů, kde je hráčům vidět pod ruce, na prsty, které se hravě míhají po stupnicích sem a tam.
-
Veřejný prostor slouží hlavně autům. Stromy a aktivity pro lidi se do něj už nevejdou
Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku? Jak nalákat lidi zpět do veřejného prostoru? Co jim tam můžeme nabídnout?
-
Domov je stav duše, který prožíváme individuálně. Je to pocit bezpečí, říká režisérka Ekrt Válková
V časosběrném dokumentu Amiřiny děti sledovala deset let rodinu, která uprchla před válkou ze Sýrie a které byl v ČR nabídnut azyl. Rozhodla se do snímku nemíchat politiku.
-
Magdalena Platzová: Knižní klub
Na jednom z pravidelných setkání knižního klubu, jehož členkami jsou matky studentů mezinárodní školy v Lyonu, jsem se ocitla náhodou. Vzala mne sebou Lara.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 36
- 37
- 38
- 39
- 40
- …
- následující ›
- poslední »