Adam Borzič: Feministická dharma lamy Tsultrim Allione

Tato jiskřivá dáma představuje feministické křídlo tibetského buddhismu, ačkoli je současně respektována i jeho tradičními autoritami. Před několika lety ji několik lámů nezávisle na sobě vyhlásilo emanací Mačig Labdön, středověké jogínky, která je v tibetské tradici vnímána coby velká autorita. Tsultrim Allione ve šlépějích dávné předchůdkyně kráčí vědomě již řadu let. Mezi jejími učiteli a přáteli nalezneme nejvýraznější jména současného buddhismu. Meditovat učila i Allena Ginsberga.

Čtěte také

Adam Borzič: Kristovská modlitba ve válečném čase

Coby vůbec první západní buddhistickou mnišku ji ordinoval legendární 16. Karmapa, představitel školy Karma Kagjü, který v ní rozpoznal svoji žákyni z minulých životů. Mnišská cesta ale nakonec Tsultrim neuspokojila. Po čase se rozhodla mnišské sliby vrátit, aby mohla zkoumat svoji touhu po intimním vztahu, sexualitě a mateřství. Opuštění mnišství neznamenalo rozchod s tradicí, kterou si Tsultrim během pobytu v Asii osvojila. I dál se věnovala intenzivní duchovní praxi, kterou se pokoušela sladit se světským životem a později s mateřstvím. Narodily se jí celkem čtyři děti a byla třikrát vdaná.

Obrovská mateřská bolest tvoří jeden z hlubokých zlomů v příběhu této ženy. Když bylo její dceři Chaiře dva a půl měsíce, zemřela na syndrom náhlého úmrtí kojenců. K tomuto trápení přibyla manželská krize, která skončila vyčerpávajícím rozvodem. V tomto křehkém období v sobě Tsultrim uslyšela volání vrátit se načas do Nepálu, a hledat ve stopách Mačig Labdön a dalších jogínek. Tak vnikla kniha Moudré ženy, která zahrnuje životopisy buddhistických učitelek, v patriarchálním kontextu spíše opomíjených. Vedle přeložených životopisů obsahuje její cenný úvod do tantrického buddhismu z perspektivy žen. Její vize je vzrušujícím spojením divokosti a moudrosti, soucitu a sexuality, úcty k tradici a kritiky patriarchátu.

Čtěte také

Adam Borzič: Od ezo úniku ke spiritualitě bdělosti

Lama Tsultrim zkoumá především princip dákiní, který představuje jak osvícené ženy, tak bytosti z tajemného rozhraní světů, ztělesňující femininí osvícenou energii divokého soucitu a hněvivé moudrosti. Inspirována vizí dákiní se vrací k svobodnějším indickým počátkům tantry, ale současně rozvíjí tibetskou tradici.

Součástí její feministické dharmy je ocenění mateřství a péče jako takové. Mateřství je pro ni „soustavné útočení na sobectví, obdivuhodné, nepolevující ověřování slibu bódhisattvy osvobodit všechny cítící bytosti dříve než sebe a základ pro duchovní vývoj.“ Kriticky ovšem dodává, že žádného buddhistického učitele o tom nikdy neslyšela mluvit.

Čtěte také

Adam Borzič: S Hakimem Beyem na létajícím koberci ducha (R. I. P)

Z Lamy Tsultrim se posléze stává učitelka předávající tantrické ženské tradice, která později sehraje výraznou roli i v rámci buddhistického MeToo, kdy se postaví za oběti sexuálního zneužívání ze strany některých mistrů. Její feministickou dharmu ilustruje vtipná historka. Když vybudovala duchovní centrum zasvěcené Táře, buddhistickému božstvu soucitu, až po pár měsících zjistila, že v něm nemají sochu Buddhy. „Co by tomu řekl třeba dalajláma, kdyby k nám přijel… Hned by se zeptal, kde máme Buddhu,“ řekla a nechala sochu přivést.

Její přístup k dharmě vyjadřuje i to, že některé mystické techniky neváhala sekularizovat a psychologizovat, aby byly prospěšné i nebuddhistům. Její terapeutická technika Krmení démonů, vycházející ze starobylé mystické praxe chöd, se proslavila po celém světě.

Čtěte také

Adam Borzič: S Thomasem Moorem v alchymické nádobě duše

Lama Tsultrim ráda cituje výrok Mačig Labdön: „V jiných tradicích jsou démoni zabíjeni. V mé tradici je soucitně nakrmíme.“ Démony jsou zde míněny především naše úzkosti, fixace, averze a obsese, mentální a emoční procesy, které nám brání ve svobodě. Jejich soucitné přijetí, vyslechnutí, nakrmení a přeměnění na spojence, je symbolickou cestou integrace stínových aspektů duše. Drama-terapeutický a imaginativní rozměr techniky (vizualizace démona, výměna místa, zavřené oči) umožňuje snáze komunikovat s nevědomím.

V posledních letech učí lama Tsultrim dharmě v souvislosti s klimatickou krizí. Podobně jako křesťanské feministky i ona předkládá souvislost mezi patriarchátem a ničením Země. V duchu své tantrické stezky léčí démony toxické maskulinity a ničení světa divokým i mateřským soucitem pravé dákiní.