Adam Borzič: Demokracie a posvátno
Asi sotva kdy dostanu z hlavy záběry, kdy Trumpovi přívrženci vtrhli na Kapitol. Nebýt nebezpečí, jež v sobě ta scéna nesla, a nebýt smrti pěti lidí během této události, bylo by to až surreálné.
Vždyť maskotem tohoto útoku se stal pomalovaný muž se zvířecími rohy na hlavě. Nebezpečí ultrapravicového násilí nevyprchalo, ale přesto se zatím zdá, že si americká demokracie zatím se situací poradila.
Čtěte také
Útok na Sněmovnu reprezentantů v době zasedání byl bezprecedentním činem, ale ve smělosti tohoto konání se skrývala i jeho slabina, jeho pošetilost. Neboť útok na Kapitol je veskrze symbolický. Znamená vyhlášení války samotnému ústavnímu řádu. Nejednalo se pouze o akt násilí a vandalismu, ale o symbolické pošlapání demokracie a jejích principů. Závažnost tohoto činu ukázala i reakce republikánské strany, která do té doby svému prezidentovi, až na vzácné výjimky, podléhala takřka hypnoticky. A přece i pro některé přívržence Donalda Trumpa byl tento čin dalece za čárou.
Mě na této události zaujal drobný, leč závažný detail. Nastupující prezident Joe Biden ve své vcelku zklidňující řeči zopakoval několikrát slovo posvátné. Dav Trumpových stoupenců vtrhl na posvátnou půdu Kongresu. Byly časy, kdy mi tento typ rétoriky z úst amerických prezidentů obzvlášť lezl na nervy. Amerika je ve své podstatně náboženská země a odvolávání se na vyšší moc je pro její politiky typické. A lhostejno, zda se jí dovolávají ve chvíli, kdy startují rakety, nebo je někomu upíráno právo na zdravotní pojištění.
Čtěte také
Ovšem tentokrát jsem cítil, že náboženský aspekt Bidenova proslovu je na místě. Americká deklarace nezávislosti, která zakládá americkou demokracii, je paradoxním textem. Toto vyhlášení občanských práv a svobod se odvolává přímo na Stvořitele. Náboženský, ovšem současně nekonfesijní, či nadkonfesijní aspekt dává vyhlášení občanských práv a svobod zvláštní naléhavost a jistou nezpochybnitelnost.
Geniální intuice zednářských zakladatelů USA garantovat liberální řád nejvyšší autoritou, která ovšem není nikterak definována, představuje americké specifikum. V Evropě s krvavými dějinami náboženských válek si něco takového lze představit jen sotva. A přece se domnívám, že toto podepření liberálního řádu má svoji hlubokou hodnotu. Vytváří v člověku určité naladění, které obzvláště v tak náročných časech, jako jsou ty současné, může poskytnout alespoň minimální symbolickou oporu.
Útok na Kapitol v této optice byl vlastně znesvěcením oné smlouvy svobodných lidí, jejímž garantem je tajemný nadkonfesní Bůh, který je Stvořitelem všech bez rozdílu. Americké duchovní dějiny lze ostatně vykládat jako spor dvou typů náboženské mentality.
Čtěte také
Ta první má kořeny v puritánském hnutí, jehož následovníkem je současný křesťanský fundamentalismus. Tuto mentalitu definuje autoritativní pojetí Boha coby kosmického diktátora, a od něho odvozený sklon k teokracii, militarismu a násilí, patriarchát, jehož formou je i rigidní přístup k sexualitě, a v neposlední řadě neproblematická oddanost tvrdému kapitalismu.
Druhá pomyslná americká náboženská idea, ona specifická víra v Amerického Krista, jak o ní psal slavný literární kritik Harold Bloom, vychází z evropského hermetismu, liberálně pojatého pietismu a mystických nekonformních hnutí středověku a renesance. Jednou z tvůrčích větví tohoto košatého stromu je i svobodné zednářství, k němuž se hlásili někteří otcové zakladatelé. Zednáři vyznávají Velkého Architekta vesmíru, který stojí nad denominacemi a je garantem lidského práva na svobodu a štěstí. Tato humanistická spiritualita je z principu nakloněna různorodosti, kterou považuje za Bohem chtěnou a chráněnou.
Čtěte také
Co je ovšem nejdůležitější, tento Bůh, který je garantem svobodného lidství, není z povahy věci definován. Určen. Jen božství, které přesahuje hranice denominací, může posvěcovat svobodnou volbu lidí, včetně volby jakékoliv božství nevyznávat. To je transcendentní základ americké demokracie. To je posvátný aspekt demokracie, kterou symbolizuje i Kapitol a obě komory Sněmovny reprezentantů. Znesvěcení Kapitolu bylo i znesvěcením této posvátnosti.
V amerických událostech vidíme moc symbolů. Už dlouho se domnívám, že progresivisté v Evropě dělají chybu, když symbolické myšlení přenechávají jen populistům a přívržencům rádoby esoterických směrů, neboť lidská duše symbolicky myslí a cítí. Útok na Kapitol byl symbolickým přestoupením. Jeho nezdar má rovněž symbolický charakter. Díky Bohu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
