3. 10.
Ale Möller Švédský hráč na mandolu a další nástroje Ale Möller je mezinárodně respektovaný tvůrce, který má za sebou několik výjimečných alb pro renomovanou značku ECM, ale booklet kompaktu Djef Djel jej skromně představuje jako hráče, který preferuje hudbu, v níž noty vyprávějí příběh. Möller je uznávaným znalcem skandinávských hudebních tradic, na album Djef Djel však přizval hudebníky z výrazně odlišných kultur, včetně Řecka a Senegalu.
Bail 05:35
Mezi hosty Möllerova alba Djef Djel má zvláště výraznou roli řecká zpěvačka Maria Stellas. V řecké skladbě Yati, aneb Proč, se zpívá o tom, jak je dobré podělit se o své trable s přáteli. Kořeny této písně leží v řeckých komunitách na území dnešního Turecka.
Yati 05:56
Dalším z hostů alba Djef Djel je Mamadou Sena ze Senegalu. Na západoafrický duchovní zpěv naváže v následující skladbě typicky švédský tanec polska.
Alagi falou 05:04
Skladba Zenith má celkem tři odlišně zabarvené části, přičemž ta první je ze Švédska, druhá ze Senegalu, a třetí z Řecka.
Zenith 07:39
"Častá kapka i kámen prorazí." Dobře známé české přísloví má své paralely i v africké moudrosti, a africká přísloví jsou tématem skladby Tokola.
Tokola 06:42
Hudební styl rembetika se zrodil v řeckých komunitách v Malé Asii, a do evropského Řecka ho přivezli řečtí uprchlíci v první polovině 20 století. Balada Minore tis avgis vznikla v Řecku kolem roku 1940, se skupinou Ale Mollera zpívá opět Maria Stellas.
Minore tis avgis 04:00
Na tradici severských tanců navazuje čistě instrumentální skladba Jiggan, s houslemi a dalšími strunnými nástroji.
Jiggan 02:30
Adona 03:49
Nejposlouchanější
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
