2. dubna 2013
Christophe Dal Sasso: Ressac
„Mám-li vzpomínat na svůj rodný kraj, vybaví se mi v první řadě Středozemní moře a okolní příroda. I mě toto prostředí ovlivnilo a velmi mě například inspirovalo při vzniku mého nejnovějšího alba Ressac,“ říká francouzský skladatel, aranžér a flétnista Christophe Dal Sasso.
Zmiňované album Ressac je velkorysý koncept přemosťující různorodé formy uměleckého vyjádření. Spojuje poezii Davida Belmonda (který ji zde také osobitě recituje) spolu s různými hudebními styly a vytváří tak neobvyklý hudební formát na pomezí melodramu, jazzu a klasické hudby. Dal Sasso vytvořil celý repertoár během pouhých čtyř měsíců a jak sám tvrdí, jednou z hlavních inspirací pro něj bylo moře. Proto dal celému projektu název Ressac, což v překladu znamená příboj nebo vlnobití.
Christophe Dal Sassopochází z jihofrancouzského města Hyeres. Vystudoval skladbu, aranžování a orchestraci na pařížské škole CIM, nejstarší jazzové škole ve Francii. Zajímavostí je, že až ve třiatřiceti letech se začal sám učit na flétnu.
Je také velkým milovníkem architektury, která je pro něj spolu s obrazy a literaturou velkou inspirací. Obdivuje zejména dílo katalánského architekta Gaudího, kterému dokonce na svém novém CD věnoval jednu skladbu.
Výběr z obsahu CD:
RechercheTerre de naissanceTransitGaudiRessac
Autorem skladeb je Christophe Dal Sasso.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Pavel Molek: Křižovatky. Drama o osudu Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.