Zvuky velkoměsta a šedesát reproduktorů. Festival Sněz tu žábu nabízí divadlo dětem od tří let
Divadlo po francouzsku – to je festival Sněz tu žábu, který do Prahy přivezl už poosmé současnou frankofonní divadelní tvorbu. Hlavním hostem festivalu je francouzský soubor Compagnie La Boîte à sel, jehož tvorba je zaměřena na nejmladší diváky od tří let.
Současné francouzské divadlo, hudbu a program pro děti nabízí osmý ročník festivalu Sněz tu žábu, který se po roční pauze koná od 24. do 27. května v pražském Divadle NoD. V české premiéře uvádí několik současných divadelních her frankofonních autorů. Hlavním hostem festivalu je francouzský soubor, jehož tvorba je zaměřena na nejmladší diváky od tří let. Režisérka Céline Garnavault a technolog a sound designér Thomas Sillard (Compagnie La Boîte à sel) vytvořili systém šedesáti navzájem propojených reproduktorů. Bloky ovládá během představení sama herečka.
Čtěte také
„Zvuky města jsou pro děti přirozeným jevem, se kterým se konfrontují od narození. Díky zvukům poznávají svět kolem sebe a se zvuky si pak spojují obrazy. Thomas Sillard proto přišel s naprosto dokonalým materiálem, tedy velmi jednoduchou krabičkou – malým reproduktorem – se kterým když zatřesete, tak vydá nějaký zvuk. Tato technologie získává na jevišti svou vlastní identitu,“ říká v rozhovoru Céline Garnavault.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
