Zvuk v prostoru je řečí doteků. Galerie 8smička představuje mezinárodní výstavu Místa chvění

28. březen 2023

Zabýváme-li se zvukem v architektuře, primárně se nabízí zkoumání změřitelných akustických vlastností prostředí a materiálů. Ale když začneme přemýšlet fenomenologicky, či imaginativně, dokážeme si pak například představit, že zvuk prostor dokonce i sám vytváří. A také že ho umí propojovat. Spojovat. Rytmizovat. Nebo mu ozvěnou dávat rozměr. Či ho zvukovou clonou rozdělovat.

Když se oprostíme od všech ostatních vjemů a soustředíme se jen na zvuk, tak díky této redukci můžeme získat také novou představu o prostoru. To, co slyšíme, vypovídá o dotecích a vztazích – protože zvuk vzniká až na základě interakce.

Z expozice výstavy Místa chvění: Zvuk jako médium v Galerii 8smička

Dozvíme se například něco o člověku v prostoru. Šoupání kroků referuje o stáří. Zapraštění židle o tíze. Bouchnutí dveří o prudkosti. Ťukání prsty o stůl o nervozitě. Nebo o doteku hmoty s fyzikálními jevy. Bubnování deště prozrazuje cosi o materialitě střechy. Kapání vody přibližuje výšku. Kvílení větru hovoří o štěrbinách v oknech. Zurčení tekoucí vody prozrazuje tvar dna. 

Zvuk nám také leccos prozradí o elementárních vlastnostech samotného prostředí. O jeho tvrdosti či měkkosti, rozlehlosti či stísněnosti, hladkosti či drsnosti. Tvrdé zvuky referují o skle, kameni, kovu, měkké o dřevě, látce, cihle. Ozvěna o hloubce a dálce. Šelestění o ještě neopadaných korunách, hvízdání o holých větvích. Dutý zvuk napovídá o prázdnotě. Ostrý či tupý úder ukazuje na tvar předmětů. 

Otevřít uši

Místa chvění je typ výstavy, resp. umění, které nám může pomoci bedlivěji vnímat prostředí, ve kterém se každodenně pohybujeme. Kurátoři doslova píší „otevřít uši“. V poslední době se objevují názory, někdy až normativní, že umění, které neřeší explicitně společenské problémy – genderové, rasové, klimatické, sociální a podobně, a zabývá se, jako například tato výstava, subjektivními prožitky, nemá mít na současné scéně místo. Daná témata jsou samozřejmě zásadní, ale otázka je, zda se k nim musí vyjadřovat opravdu všechno umění, a především – proč by to muselo být explicitně.

Osobně to považuji za velmi zúžený pohled na umění. Domnívám se, že například právě schopnost citlivě vnímat prostředí okolo nás, ke které přispívá tato výstava, je ve skutečnosti velmi důležitým předpokladem mimo jiné i pro to, abychom citlivě vnímali i projevy výše zmíněných problémů a tím si k nim vytvářeli hodnotové postoje a od nich se odvíjející reálné jednání, přispívající k jejich řešení. Například v citlivosti vůči okolnímu prostředí tak může být základ pro přihlášení se k jeho aktivní ochraně, a podobně.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.