Chceme, aby výstava cvičila s návštěvníkem, říkají kurátoři nové instalace v zóně pro umění 8smička
Nová výstava v humpolecké zóně pro umění 8smička představuje osobitý kurátorský pohled na sklo a sklářství. Název Bylo nebylo nebylo bylo: Sklo si autoři vypůjčili z básně.
S ohledem na nařízení vlády a Ministerstva kultury v rámci mimořádných opatření proti šíření koronaviru je humpolecká zóna 8smička do odvolání uzavřena.
Cílem výstavy není představit vývoj českého sklářství, ale spíš do tohoto tématu vnést hru. „Snažili jsme se k tomu přistoupit kreativně. Klademe vedle sebe díla, která jsou si formálně, námětové nebo obsahově podobná,“ vysvětluje jedna ze dvou autorů výstavy Kamila Huptychová v ArtCafé. Právě touto vzájemnou konfrontací se snaží kurátoři ukázat jedinečnost těchto děl. Na výstavě se proto objeví jak sklo historické, tak současné a mezi třicítkou zapojených umělců mohou návštěvníci narazit na autory etablované, ale i začínající umělce.
Přístup kurátorů mě mile překvapil.
Jakub Berdych
Kurátoři Kamila Huptychová a Adam Tureček, který je zároveň architektem výstavy, vsadili při na asociace. Název výstavy Bylo nebylo nebylo bylo: Sklo vychází z básně sklářského výtvarníka, malíře a performera Vladimíra Kopeckého, který v ArtCafé řekl, že si své asociativní texty pohybující se mezi realitou a snem zapisuje v noci.
Kamila Huptychová doplňuje, že právě absence interpunkce, hravost, nečekanost a proud asociací v básních Kopeckého jim přišel přiléhavý ke konceptu výstavy. V názvu výstavu se odehrává zrcadlení a také určité zpochybnění klasické narace, klasického pojetí příběhu. Stejným způsobem oba autoři přemýšlí i o možnostech vystavování a pokouší se zpochybnit tradiční kurátorské přístupy.
Sklo bez skla a lustr ve skříni
Vladimír Kopecký, který je výraznou osobností českého sklářství, není v 8smičce zastoupený žádným artefaktem z tohoto materiálu.
Místo toho se kurátoři rozhodli vystavit jeho návrh skleněné mozaiky úpravny vody na Želivce ze 70. let. Asociativní přístupu ilustrovali kurátoři na způsobu, jakým vystavili lustr sklářského výtvarníka a zakladatele studia Qubus Jakuba Berdycha Karpelise.
Dílo je prototypem obrovských lustrů z kostela sv. Bartoloměje z podkrkonošské vesničky Chodovicích. Na výstavě jej najdete ve skříni společně s lustrem z broušeného skla z Preciosy. Tureček vysvětlil, že takto otevírají téma, které v české historii vnímá jako kostlivce ve skříni. Jde o nedostatečné uctění památky lidí, kteří prošli pracovním táborem Minkovice, ve kterém vězni za minulého režimu vyráběli skleněné výrobky právě pro Preciosu. Tomuto tématu a například i ženám ve sklářství se věnuje doprovodná kniha, která, jak bývá v humpolecké 8smičce zvykem, slouží místo obvyklého katalogu k výstavě.
Hudbu pro pořad vybral Jiří Špičák, který ve svém playlistu představil brooklynskou kapelu Real Estate. Pořadem provázela Jitka Kostelníková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka













