Zlatý podraz lavíruje mezi sportem, láskou, dějinami a politikou

Z filmu Zlatý podraz, režie Radim Špaček
Z filmu Zlatý podraz, režie Radim Špaček

Režisér Radim Špaček natočil letošní nejdražší český film o domácích basketbalových reprezentantech ve stínu obou totalit 20. století.

Z filmu Zlatý podraz, režie Radim Špaček

Romanticko-sportovní historické drama vzniklo volně podle knihy Nebáli se své odvahy, mapující historii československého basketbalu od konce 19. století do roku 1993. Autoři Jakub Bažant a Jiří Závozda se rozhodli scénář založit na událostech kolem mistrovství Evropy v Ženevě roku 1946; dvojici doplnila scenáristka a absolventka FAMU Kristýna Nedvědová. Vedle sportovních peripetií Zlatý podraz vypráví také o lásce hlavního hrdiny Franty k tanečnici Michelle. Do dramaturgicky silně atypického příběhu klenoucího se mezi roky 1938 a 1951 v neposlední řadě výrazně zasáhnou také politické okolnosti.

Z filmu Zlatý podraz, režie Radim Špaček

Basketbal jako fotogenický balet

Radim Špaček v rozhovoru pro filmové Reflexe přiznává, že k projektu jej kromě nezvyklého žánrového zařazení přivedla hlavně chuť točit konkrétní historické reálie. Jeho starší snímky Pouta (2009) a Místa (2014) provází zvláštní bezčasí – konkrétní rok nebo město neavizují žádné titulky nebo rozpoznatelné lokality. Navzdory příběhu zatočeném podle skutečných událostí se Zlatý podraz snaží o podobně subtilní dávkování vizuálních indicií, protože podle Špačka si spoustu věcí diváci musí vyvodit sami. Naopak žánr sportovního filmu zpočátku nepředstavoval pro režiséra takové lákadlo a teprve později zjistil, že basketbal je nesmírně fotogenickou, tělesnou podívanou. S kameramanem Vladimírem Smutným koncipovali sekvence basketbalových výměn jako svého druhu pohybovou choreografii.

Z filmu Zlatý podraz, režie Radim Špaček

Střet mladistvé energie s dějinami

Zlatý podraz se snaží oslovit hlavně mladé publikum. Zda se mu to podaří, je otázka, ale vyplývá to už z propagačních materiálů, které na plakátu upřednostňují motiv mladé lásky, a také z obsazení, jemuž vévodí skupina nastupujících herců v čele s Filipem Březinou a Zdeňkem Piškulou. Mladistvou energii snímku má podtrhnout i soundtrack Jakuba Kudláče, který kromě swingových melodií podmalovává závěrečné titulky intenzivně elektronickou verzí státní hymny. Podle režiséra Špačka má snímek vést cílové publikum k paralelám mezi aktuální situací a tou, v níž se ocitli čeští basketbalisté v době nástupu komunismu.