Zlatý podraz lavíruje mezi sportem, láskou, dějinami a politikou
Režisér Radim Špaček natočil letošní nejdražší český film o domácích basketbalových reprezentantech ve stínu obou totalit 20. století.
Romanticko-sportovní historické drama vzniklo volně podle knihy Nebáli se své odvahy, mapující historii československého basketbalu od konce 19. století do roku 1993. Autoři Jakub Bažant a Jiří Závozda se rozhodli scénář založit na událostech kolem mistrovství Evropy v Ženevě roku 1946; dvojici doplnila scenáristka a absolventka FAMU Kristýna Nedvědová. Vedle sportovních peripetií Zlatý podraz vypráví také o lásce hlavního hrdiny Franty k tanečnici Michelle. Do dramaturgicky silně atypického příběhu klenoucího se mezi roky 1938 a 1951 v neposlední řadě výrazně zasáhnou také politické okolnosti.
Basketbal jako fotogenický balet
Radim Špaček v rozhovoru pro filmové Reflexe přiznává, že k projektu jej kromě nezvyklého žánrového zařazení přivedla hlavně chuť točit konkrétní historické reálie. Jeho starší snímky Pouta (2009) a Místa (2014) provází zvláštní bezčasí – konkrétní rok nebo město neavizují žádné titulky nebo rozpoznatelné lokality. Navzdory příběhu zatočeném podle skutečných událostí se Zlatý podraz snaží o podobně subtilní dávkování vizuálních indicií, protože podle Špačka si spoustu věcí diváci musí vyvodit sami. Naopak žánr sportovního filmu zpočátku nepředstavoval pro režiséra takové lákadlo a teprve později zjistil, že basketbal je nesmírně fotogenickou, tělesnou podívanou. S kameramanem Vladimírem Smutným koncipovali sekvence basketbalových výměn jako svého druhu pohybovou choreografii.
Střet mladistvé energie s dějinami
Zlatý podraz se snaží oslovit hlavně mladé publikum. Zda se mu to podaří, je otázka, ale vyplývá to už z propagačních materiálů, které na plakátu upřednostňují motiv mladé lásky, a také z obsazení, jemuž vévodí skupina nastupujících herců v čele s Filipem Březinou a Zdeňkem Piškulou. Mladistvou energii snímku má podtrhnout i soundtrack Jakuba Kudláče, který kromě swingových melodií podmalovává závěrečné titulky intenzivně elektronickou verzí státní hymny. Podle režiséra Špačka má snímek vést cílové publikum k paralelám mezi aktuální situací a tou, v níž se ocitli čeští basketbalisté v době nástupu komunismu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.