Žijme zdravě, ať nedopadneme jako Tycho de Brahe. Národní muzeum chce nejen vzdělávat, ale i bavit, říká ředitel Michal Lukeš
V loňském roce představilo Národní muzeum čtyři velké výstavní projekty, které přispěly k rekordnímu počtu více 1,4 milionu návštěvníků, což je meziroční nárůst o 140 tisíc. Co Národní muzeum plánuje na Rok české hudby a kdy bude veřejnosti představen unikátní nález levé spodní čelisti dosud neznámého druhu šelmy? Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem Národního muzea v Praze Michalem Lukešem a ředitelem Přírodovědeckého muzea Jiřím Frankem.
Úspěšné výstavy, nárůst návštěvníků a návštěvnic – to všechno byl loňský rok v Národním muzeu. Jaký moment z loňska by chtěli podtrhnout naši hosté? „Důvodů k radosti bylo více – otevření výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách, otevření Dětského muzea… Nejvíc mě ale potěšilo, že nás mají lidé rádi, že se k nám vrací a že odchází spokojení,“ komentuje ředitel Národního muzea Michal Lukeš loňský rok v Národním muzeu. A ředitel Přírodovědeckého muzea Jiří Frank dodává: „Na poli vědy mě samozřejmě potěšil i přístup našich zaměstnanců a vědeckých pracovníků, kdy jsme uzavřeli pětiletý cyklus vědy a výzkumu poměrně úspěšně – s nejlepším hodnocením, které jsme mohli získat.“
To byl loňský rok, co čeká návštěvníky a návštěvnice letos? Rok 2024 je bohatý na různá výročí, řada kulturních institucí se například připojí k Roku české hudby, Národní muzeum nevyjímaje. Osobností Bedřicha Smetany se inspirují například výstavy Obnovená krása divadelních kostýmů Smetanových oper a výstava Má vlast, která připomene nejen Smetanovy skladby, ale dozvíme se na ní něco i o těle Bedřicha Smetany.
Už od června letošního roku se budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea Okna do pravěku s unikátním nálezem levé spodní čelisti, který patřil dosud neznámému druhu pravěké šelmy. V čem spočívá unikátnost nálezu a proč trvalo jeho zveřejnění dlouhých 7 let?
Poslechněte si, na jakých dalších zajímavých výzkumech se ještě Národní muzeum podílelo. Na co zemřel Tycho de Brahe? Jak se rekonstruuje nejstarší lidský genom moderního člověka a kdy bude možné ve sbírkách muzea vidět nejenom samotnou lebku, která k výzkumu sloužila, ale i rekonstrukci podoby ženy, které patřila? A v neposlední řadě se v rozhovoru také dozvíte, jaký program chystá Národní muzeum na rok 2025, kdy si bude mimo jiné připomínat 100 let od převzetí archeologické sbírky Eduarda Štorcha. Můžeme se těšit na výstavu, která připomene autora Lovce mamutů?
Související
-
Teď se konečně budu naplno věnovat moderním expozicím, těší se ředitel Národního muzea Michal Lukeš
„Jak lidi vtáhnout do děje? Nejsme lunapark, ale musíme jim vyjít vstříc,“ říká Michal Lukeš. I o tom, jak toho dosáhnout, mluvil s Ondřejem Cihlářem.
-
Pokoušíme se ukázat Čechy a Bavorsko jako jednotný prostor barokní kultury, říká historik Vít Vlnas
Vzácná přehlídka unikátních uměleckých děl boří zažité stereotypní představy o baroku jako období temna a politických a náboženských konfliktů.
-
Při digitalizaci sbírek se inspirujeme v zahraničí. Nechceme znovu vynalézat kolo, říká šéf muzea
Saša Michailidis se ptá ředitele Muzea města Praha Ivo Macka a ředitele Moravské galerie v Brně Jana Presse. Repríza z 11. 1. 2023.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
