Ženy v italské literatuře
Na sklonku loňského roku vydalo nakladatelství Rubato román Žalostící stehlík z pera Anny Marie Ortesové. Jde o vrcholné dílo jedné z nejosobitějších autorek italské prózy druhé poloviny 20. století. U této příležitosti o jejím díle a jejích souputnicích hovořil Petr Šmíd s romanistou a překladatelem Jiřím Pelánem.
Anna Maria Ortesová (1914–1998) pocházela z chudých poměrů. Svou literární dráhu započala ještě před 2. světovou válkou. Tehdy její tvorba koketovala s magickým realismem, v 50. letech 20. století pak s módním neorealismem. Později však vytvořila zcela osobitou poetiku, se kterou se český čtenář může seznámit v románech Leguánka (1965, česky 1997) a Žalostící stehlík (1993, česky 2019).
V italské literatuře druhé poloviny 20. století snese dílo Ortesové srovnání snad jedině s tvorbou Elsy Morantové. Ta dokázala strhnout italské čtenáře románem Příběh v historii (1974, česky 1991), který ve své době vyšel v nákladu 600 tisíc kusů. Morantová v něm popisuje tragický příběh učitelky a jejího syna na pozadí druhé světové války. Pouto mezi matkou a dítětem hrálo v její tvorbě důležitou roli, přestože sama se matkou nikdy nestala. V českém překladu vyšel i její poslední román Aracoeli (1982, česky 1988), který je značně pesimistickým sumářem jejího díla.
Nejposlouchanější
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.