Ženy v italské literatuře

Anna Maria Ortesová (1914–1998) pocházela z chudých poměrů. Svou literární dráhu započala ještě před 2. světovou válkou. Tehdy její tvorba koketovala s magickým realismem, v 50. letech 20. století pak s módním neorealismem. Později však vytvořila zcela osobitou poetiku, se kterou se český čtenář může seznámit v románech Leguánka (1965, česky 1997) a Žalostící stehlík (1993, česky 2019).

V italské literatuře druhé poloviny 20. století snese dílo Ortesové srovnání snad jedině s tvorbou Elsy Morantové. Ta dokázala strhnout italské čtenáře románem Příběh v historii (1974, česky 1991), který ve své době vyšel v nákladu 600 tisíc kusů. Morantová v něm popisuje tragický příběh učitelky a jejího syna na pozadí druhé světové války. Pouto mezi matkou a dítětem hrálo v její tvorbě důležitou roli, přestože sama se matkou nikdy nestala. V českém překladu vyšel i její poslední román Aracoeli (1982, česky 1988), který je značně pesimistickým sumářem jejího díla.