Ženy v italské literatuře
Na sklonku loňského roku vydalo nakladatelství Rubato román Žalostící stehlík z pera Anny Marie Ortesové. Jde o vrcholné dílo jedné z nejosobitějších autorek italské prózy druhé poloviny 20. století. U této příležitosti o jejím díle a jejích souputnicích hovořil Petr Šmíd s romanistou a překladatelem Jiřím Pelánem.
Anna Maria Ortesová (1914–1998) pocházela z chudých poměrů. Svou literární dráhu započala ještě před 2. světovou válkou. Tehdy její tvorba koketovala s magickým realismem, v 50. letech 20. století pak s módním neorealismem. Později však vytvořila zcela osobitou poetiku, se kterou se český čtenář může seznámit v románech Leguánka (1965, česky 1997) a Žalostící stehlík (1993, česky 2019).
V italské literatuře druhé poloviny 20. století snese dílo Ortesové srovnání snad jedině s tvorbou Elsy Morantové. Ta dokázala strhnout italské čtenáře románem Příběh v historii (1974, česky 1991), který ve své době vyšel v nákladu 600 tisíc kusů. Morantová v něm popisuje tragický příběh učitelky a jejího syna na pozadí druhé světové války. Pouto mezi matkou a dítětem hrálo v její tvorbě důležitou roli, přestože sama se matkou nikdy nestala. V českém překladu vyšel i její poslední román Aracoeli (1982, česky 1988), který je značně pesimistickým sumářem jejího díla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.