Výzkum století. Putování za ostatky Arnošta z Pardubic a jejich návrat do Čech
Od smrti prvního arcibiskupa a metropolity českého uplynulo více než šest století. Při této příležitosti byl zahájen výzkum místa jeho posledního odpočinku v polském Kladsku. Odborníci se před nedávnem rozhodli polohu hrobu přesně určit a následně zjistit stav ostatků.
Arnošt z Pardubic a jeho svět
Znal se s králem Janem Lucemburským, studoval s Karlem IV., později působil jako jeho diplomat a zástupce, vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, málem se stal papežem, zakázal boží soudy, byl posledním pražským biskupem i prvním arcibiskupem.
V září 1347 vložil korunu na hlavu svému příteli Karlu IV., posmrtně korunoval i jeho manželku Blanku z Valois a rok před svou smrtí také Alžbětu Pomořanskou. Při svých cestách se seznámil s básníkem Franceskem Petrarkou, kterého král v roce 1356 pozval do Prahy. Byl významným donátorem umění a údajně i šikovným řezbářem.
Výzkum ostatků by měl upřesnit rok i místo narození
Georadarové záznamy v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku odhalily rozsáhlou dutinu pod mladší mramorovou deskou s nápisem „zde leží Arnošt z Pardubic“, a tu následně potvrdila i průzkumná kamera týmu geofyzika Jiřího Šindeláře prostrčená nevelkou prasklinou v podlaze: „Provedli jsme kompletní skenování celého kostela, naskenovali nalezené hrobky i následně vyzdvižené relikvie a další artefakty z vnitřku schrány. Ze získaných dat vytvoříme přesné virtuální modely.“ Průzkumem se odhalilo závažné porušení statiky východní stěny hrobky a hrozící zavalení celého podzemí. Bylo proto rozhodnuto do hrobky vstoupit, nalezenou schránu vyjmout a prostor bezpečně stabilizovat.
Na místě pracoval český tým za účasti Jana Frolíka z Univerzity Pardubice, za účasti Jiřího Šindeláře a Zuzany Thomové z Jihočeského muzea, Pawla Dumy z Vratislavské univerzity a zástupců města Kladska. Reportáž s nimi a s vedoucím celého výzkumu, Františkem Šebkem z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice, připravila Jana Davidová-Kracíková.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
