Ženy na hranici. Literární putování krajinou pohraničí s ženskými hrdinkami a autorkami

15. červenec 2024

Jak se hranice, mentální, geografické nebo sociální proměňují v čase? Kdy jsou jen orientačními čarami na mapách, emblémy v sociálním habitu a kdy jsou bariérami takřka nepřekročitelnými? Jsou hranice bariérou, a nebo výzvou k jejich překročení? I takové otázky si budeme klást nad tvorbou pěti spisovatelek, jež jsme pro letošní vltavské výlety vybrali.

Čte: Taťjana Medvecká
Připravili: David Hamr, Michal Bureš
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 15. 7. 2024
Hudební a zvuková spolupráce: Antonín Schindler, Vojtěch Brzek a Jan Brauner

Pětice autorek, pětice literárních světů, a pětice míst vymezí naše putování: Začneme na Jesenicku, vyrazíme od česko-slezské hranice z obce Bílá Voda, kousek od kdysi českého Kladska, kam Kateřina Tučková situovala svůj román Věnovaný perzekvovaným řeholnicím v 50. letech.

Hned v dalším výletu zamíříme severozápadním směrem na Benecko, kde se odehrává česko-německá románová kronika Rozpůlený dům, inspirovaná rodinným příběhem spisovatelky Alice Horáčkové.

Další den navštívíme kraj Karolíny Světlé a dějiště jejího Vesnického románu. Výlet čtvrtý pak bude na druhé straně ještědského hřebene hledat stopy Boženy Němcové, přesněji jejího pobytu v nedalekém, pro ni tehdy nepřátelském německém Liberci.

Naši pouť završíme překročením státní hranice v blízkém Sasku. S lužicko-srbskou básnířkou Rožou Domasčinou vstoupíme do historické državy České koruny v Lužici, kulturní a jazykové enklávě Lužických Srbů.

Pojem hranice může nést vícero významů, nemusí být jen hranicí geografickou, podél níž se autoři pětidílné vltavské letní série vydávají. Přiblížení hranice může získat i obecnější, symboličtější význam, může být zkoumáním konvencí, očekávaných rolí, hranic jazykových, stylových, genderových.

Vydejte se společně s autory vltavských výletů režisérem Michalem Burešem, redaktorem Davidem Hamrem a zvukařem Vojtěchem Brzkem do údolí sevřeného hřebeny Rychlebských hor a Jeseníků za příběhem řeholnic z Bílé vody, krkonošského Benecka a tajemstvím jeho česko-německé Identity nebo za živým folklórem a odkazem dramat zachycených románech Karolíny Světlé.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.