Zeměvjemy. O tom, jak znovu tvořit svět

Do jednoduchého záměru složit audio dokument ze záznamů toho, jak lidé vnímají Zemi, vstoupila prostřednictvím účinkujících otázka, co si počít s mnohostí způsobů vnímání jak existence, tak i samotné Země.

Způsob, jakým autorky zvukovou kompozici skládají a kam ji směřují, značně odráží jejich pohled na svět, upřímnou snahu zorientovat se v mnohosti pohledů, která je často zcela dezorientované vrací zpět k něčemu tak základnímu, jako je pozorné vnímání, překvapení a láskyplné přijetí světa takového, jaký je.

Zeměvjemy|foto:Adéla Součková

Jestliže za dávných časů bylo možné svět stvořit písní, zazpívat jej, se vší jeho bolestí i radostí, láskou i nenávistí, s odvahou k činům i s neschopností cokoli udělat, pak je tento dokument nezáměrným pokusem o naznačení směru, jakým lze svět tvořit stále znovu, mnoha způsoby a bez nároků na pravdu uvězněnou v názorech.

Pro autorky bylo překvapením, jak se během práce s audio materiálem snaha o popisování vztahu lidí k Zemi plynule přelila do snahy tematizovat vnímání. Jak vnímá člověk Zemi a jak vnímá sebe v jejím kontextu? Jak vnímá fascinovaná houbařka, teoretik planetární kosmologie, pán, který kope kanalizaci? Co je to kouzlo pohledu nebo v tomto případě poslechu?

Vybraná skupina lidí, kteří dokument spoluvytvořili, jistě není reprezentativním vzorkem ničeho jiného, než blízkého okolí autorek, které zahrnuje i náhodná setkání. Výsledný tvar je záznamem toho, jak v tuto chvíli vnímají autorky, a je snahou to předat prostřednictvím audio dokumentu.