Zahraj to znovu a líp! Pohled za oponu studia hudby na konzervatoři

13. únor 2025

Mladí hudebníci překonávají v průběhu šesti let studia na konzervatoři mnoho překážek. Ty jsou spojeny s psychickým zdravím, hledáním motivace nebo se sny o budoucí kariéře. Prostřednictvím pohledů tří studentů rozdílných ročníků Konzervatoře Brno autorka přibližuje, co vše stojí za náročným studiem hudby.

Autorka: Dana Bučková
Dramaturgie: Marek Mojžíšek
Zvukový mistr: Tomáš Pernický
Natočeno: 2023
Produkce: Petra Petříčková

Tři hudebníci v dokumentu hovoří o tématech, které se týkají různých složek studia na konzervatoři. Shodují se například na tom, že pro člověka zvenčí může studium hudby působit nenáročně.

„Spousta lidí z vnějšího okolí si myslí, že je to v pohodě škola. Zvlášť když jim řeknu, že tady nemáme třeba matematiku. Já bych ale řekl, že je psychicky náročnější než mnoho škol,“ říká student šestého ročníku hry na housle Martin Janál. V letošním školním roce se připravuje na závěrečné absolutorium. „Je to opravdu tvrdá práce,“ doplňuje student pátého ročníku hry na klavír Pavel Beck, který minulý rok odmaturoval a začal učit na základní umělecké škole.

Čtěte také

Stejný názor má i studentka prvního ročníku hry na příčnou flétnu Natálie Leitkepová, který na brněnskou konzervatoř nastoupila teprve před několika málo měsíci. Na rozdíl od houslisty Martina a klavíristy Pavla je tak její pohled v určitém smyslu nezatížený zaběhnutými hudebními rutinami, jež postupně narůstají se zvyšujícím se počtem let strávených na konzervatoři.

Dokument je především o trnité cestě mladých hudebníků k profesionálnímu působení, ale také o duševním zdraví nebo o lásce k hudbě.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.