Zahraj to znovu a líp! Pohled za oponu studia hudby na konzervatoři

Tři hudebníci v dokumentu hovoří o tématech, které se týkají různých složek studia na konzervatoři. Shodují se například na tom, že pro člověka zvenčí může studium hudby působit nenáročně.

„Spousta lidí z vnějšího okolí si myslí, že je to v pohodě škola. Zvlášť když jim řeknu, že tady nemáme třeba matematiku. Já bych ale řekl, že je psychicky náročnější než mnoho škol,“ říká student šestého ročníku hry na housle Martin Janál. V letošním školním roce se připravuje na závěrečné absolutorium. „Je to opravdu tvrdá práce,“ doplňuje student pátého ročníku hry na klavír Pavel Beck, který minulý rok odmaturoval a začal učit na základní umělecké škole.

Čtěte také

Jmenuji se Václav Hudeček. Životní pouť houslového virtuosa

Stejný názor má i studentka prvního ročníku hry na příčnou flétnu Natálie Leitkepová, který na brněnskou konzervatoř nastoupila teprve před několika málo měsíci. Na rozdíl od houslisty Martina a klavíristy Pavla je tak její pohled v určitém smyslu nezatížený zaběhnutými hudebními rutinami, jež postupně narůstají se zvyšujícím se počtem let strávených na konzervatoři.

Dokument je především o trnité cestě mladých hudebníků k profesionálnímu působení, ale také o duševním zdraví nebo o lásce k hudbě.