Zemědům

I když člověk před nedávnem zbořil hradby měst, pocity městského člověka dneška se příliš neliší od měšťana středověku. Otevřít se světu, krajině, oblakům nedokázal. Zbořené hradby, z nichž se staly velkoměstské bulváry, vystavěl v sobě. Hromadění moci, které se probudilo k životu hned na počátku starověkých městských států, se stává společenskou a válečnou mystikou dneška. Hromadění moci, nepotřebných věcí, destruktivita západních civilizací, jsou v přímém rozporu s původním plánem světa a tedy i přírody.

Právě tak to vidí poutník Gerry Snyder. Básník, tulák, buddhistický mnich, myslitel procházel krajinami tohoto světa a poznával. Poznání si nenechal naštěstí pro sebe. Kniha Zemědům je úžasným deníkem tuláka po těchto a jiných světech, příručkou pro budoucí poutníky, aby se neztratili.

Na svých cestách poznal výhonky velké budoucí subkultury, jak ji nazývá, která zvolna zraje v tisíciletých dějinách lidstva. Od paleolitického šamanismu, přes megality a mystéria, přes alchymisty, valdenské gnostiky až po současné hlubinné ekology, vede pečlivě strukturovaná tradice, která by se mohla stát budoucností této planety. Tato tradice učí, že je správné důvěřovat přirozené podstatě člověka a následovat ji. Učí, že při hledání svého pravého nitra nepotřebujeme vzor ani vládu vnucenou zvenku. V četných krajinách této nádherné planety Snyder pochopil, že vesmír a všechny bytosti v něm se ve své podstatě nacházejí ve stavu dokonalé moudrosti, lásky a soucitu. Proto uvažoval o vztazích spojených vzájemnou úctou, láskou k mysli a posvátné přirozenosti vesmíru.

Ve stínu vznešenosti se ukrývá i její opak. Jen to je vždy důkazem vyšší harmonie. Právě uprostřed promrzlých polích začínající zimy si můžeme uvědomit, že, jak píše Garry Snyder, "je příroda rozsáhlým souborem naprosto svévolných konvencí, vzorců a tlaků, které vznikají v každém okamžiku a mohou se ztratit naprosto kdykoliv, a tento soubor pokračuje dál pouze jako jakási hra: kosmické/komické potěšení."

Takže až sem lze dojít, milí poutníci...