Záznam z Mezinárodního dne poslouchání: Co si představit pod slovy průslyšnost nebo doslech?
Jak zvuk, sluch a akustika formují naše cítění, myšlení, individuální i společenské chování? K mezinárodnímu dni poslouchání se 18. července připojil i Český rozhlas Vltava.
Tento den se narodil kanadský filosof a skladatel R. Murray Schafer, propagátor myšlenky, že umění naslouchat a slyšet patří k bytostným hodnotám, které nás nejen činí lidmi, ale také nás propojuje se světem a proto je minimálně stejně důležité jako ostatní smysly.
V březnu 2020 světovou ekonomiku, založenou na principech růstu, spotřeby a nadprodukce, ochromil na delší dobu fantom pandemie a lidstvo zachvátil strach z šíření viru a smrti.
Důsledkem této krize bylo to, že téměř všudypřítomný hlomoz výroby a spotřeby utichl a „ticho” a „prázdno” se spolu se zvířaty vrátili do městských ulic, do továren i do domácností.
V pásmu zazní krátké rozhovory a zamyšlení k tomuto tématu společně se záznamy zvukových procházek a různých terénních nahrávek pořízených speciálně pro tuto příležitost např.: Sarou Pinhero, Janem Trojanem, Jaroslav Kořánem, Markem Hlaváčem, Lloydem Dunnem, Stanislava Abrahama, Davida Pevného, Šarky Zahálkové a Ráchel Skleničkové.
Čtěte také
V komentářích uslyšíte např.: Denisu Červenkovou, Annu Kvíčalovou, Jana Buriana ml., Tomáše Šenkyříka, Lucii Páchovou, Borise Klepala, Luďka Čertíka, Marka Kopelenta a další. Představíme projekt globální zvukové mapy aporee.org a zazní také tematicky zaměřené zvukové kompozice z archivu projektu Radiocustica od autorů, jako jsou: Michal Kindernay, Peter Cusack, nebo Pablo Sanz.
Není náhoda, že Schafer – spolu s kolegy Johnem Cagem, Hildegardou Westerkamp, nebo Pauline Oliveros – rehabilitovali umění naslouchat, obrátili naši pozornost k tzv. zvukovým krajinám a prosazovali ideu akustické ekologie právě v 60. letech, v době, kdy technologie reprodukce a distribuce zvuku, rocková hudba a hluk strojů rychle kolonizovali svět v globálním měřítku. Ticho, pestrost a ostrost sluchu pro civilizovaného člověka ztrácely smysl a stávaly se vzácnými.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
