Záležitost reklamace
Chtěla jsem vidět jeden rakouský film podle knížky Josefa Haslingera, kterého jsem chtěla představit blíže v Rakouském roce na Vltavě. Film se jmenuje Ples v opeře, je o teroristickém útoku, natočen byl v roce 1997, dostal řadu cen a u nás se nikdy nepromítal. Našla jsem si tedy server, z něhož bych si ho mohla stáhnout, zaplatila jsem prostřednictvím mobilu poplatek 4 eura a zjistila, že film stáhnout nejde, i když ho v katalogu mají. Půl dne jsem strávila marnými pokusy nějak se k filmu dostat, ale nedokázala jsem to. Inu, což, nebylo to nutné, jen by mě to zajímalo.
Od toho dne mi ovšem začaly chodit podivné SMSky s lákavým pokynem Stahujte neomezeně a internetovou adresou. Podívala jsem se na ni a zjistila, že z ní nic stahovat nechci, hledala jsem, jak celou věc zrušit, ale žádnou možnost odhlásit se jsem nenašla. Na měsíčním účtu se mi ovšem objevila položka Zábava, hry, video, za kterou chtěl operátor skoro pět stovek. V lednu jsem to zaplatila, řekla jsem si, že daň z blbosti je daň přímá, ale když se stejná částka objevila i v únoru a v březnu, aniž bych byť jen jedinkrát adresu otevřela, začalo to vypadat, že se mi cosi vlomilo do života. Jak se toho zbavit? - jedině vypovědět smlouvu s operátorem a změnit telefonní číslo, což by mě stálo sankci – ale sankce mi pravděpodobně způsobí menší ztrátu, než tahle „zábava, hry,video“ až navěky. Vydala jsem se na centrálu svého operátora, abych se poradila, co s tím.
Znáte ta jejich zákaznická centra, člověk si vezme číslo jako v bance a kompetentní člověk se mu pak věnuje. Ten můj byl vysoký sportovní muž kolem pětatřiceti, který, když jsem ho požádala o radu či pomoc s tou záležitostí, mi bez zaváhání řekl, že to není jejich služba. Já vím, řekla jsem, ale platba je na vašem účtu, nevím, kam bych měla jít jinam. Nevím, co jste si stáhla, řekl nezdvořile. To já taky ne, ale rozhodně jsem nic z toho nevyužila a využívat nechci. Nic, nikdy, věřte mi. Třeba vám to tam naaplikoval někdo jiný. Ne. Někdo vám mohl telefon ukrást. Ne, říkám vám a věřte mi. Opravdu neexistuje cesta, jak se té platby zbavit? A ukázala jsem mu na svém mobilu tu stále se opakující SMSku.
To já nevím, co jste si stáhla, opakoval ten člověk stereotypně. Dotklo se mě to, dosud jsem si myslela, že ti mladí lidé, kteří v centrálách mobilních operátorů pracují, problematice rozumějí a jsou k zákazníkům v duchu své moderní firmy a média ochotní. Že jim o nás jde. Tomuhle ne. Dobrá, říkám tedy, tak já u vás zruším smlouvu, vidím, že mě považujete za idiota, pomoci mi nechcete, možná neumíte, a já přece nebudu platit až do smrti něco, co nepoužívám. Podívejte se, do kdy mi smlouva platí. V tu chvíli ten člověk něco zadal do počítače, pak mi to vytiskl a ejhle - bylo to zrušení té platby, o niž mi šlo. Co jste udělal, smím-li se zeptat? Zadal jsem do internetu číslo, ze kterého vám chodí ty zprávy.
Aha, takže věděl, jak mi pomoci. Stačilo zadat číslo, což mě nenapadlo. Kdybych nepohrozila výpovědí smlouvy, nechal by mě odejít, ačkoliv musel pochopit, že to, co se děje na mém účtu, je nepravost. Vůbec to není ochotný profesionál, ale arogantní parchant. Ale proč?
Teprve venku, když jsem o celé věci přemýšlela, mi došlo, že jsem mu ukázala svůj malý telefon, který neumí ani fotit a který nosím, protože je malý, lehký a nerozbitný. Pro toho pána jsem nejspíš byla socka, se kterou se zástupci našich digitálních chytrých mobilních sítí nebaví.
Od toho dne ty neodbytné zprávy, které mě vyzývaly k neomezenému stahování, přestaly chodit. Tak děkuju, arogantní člověče.
Nejposlouchanější
-
Thomas Bernhard: Prezident. Nekonečná samomluva mocných
-
Jacques Cazotte: Zamilovaný ďábel. Ivan Trojan jako šlechtic, který si zahrává s temnými silami
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.