Zakázaná hudba – cenzura všeho druhu. Od Monteverdiho po Plastiky
Jednotlivé díly Poledních koncertů, jež vycházejí z kulturního zázemí, kterého jsme po staletí součástí, budou mít tak specifické podtituly. Ty mapují různé důvody zákazu té či oné hudby, ať už její autoři nebo interpreti, kteří „vadili“, v té či oné době zrovna žili nebo byli dávno po smrti. V každém případě jejich dílo bylo nebezpečné jako oni sami a muselo zmizet, jednoduše „neexistovat“, nejlépe s nimi samotnými.
První díl cyklu Zakázaná hudba nese podtitul Proti Pánu Bohu i dobrým mravům a nabídne díla Monteverdiho, Mozarta, Verdiho, Wagnera, Stravinského i The Plastic People of the Universe. Stačilo, aby byli skladatelé složitější v kompozici, odvážní, novátorsky vizionářští.
Úterní díl Zapomenutí ruští skladatelé připomene autory (např. Nikolaje Obuchova), kteří po bolševické revoluci odešli do exilu. Zazní i příběhy těch, kdo zůstali a čelili tvrdé cenzuře – téma vystihuje článek Chaos místo hudby. Hudba Prokofjeva a Šostakoviče zde reprezentuje osudy autorů, jejichž svoboda byla nahrazena ponižující autocenzurou a obavami o život.
Středeční a čtvrteční koncerty s podtitulem Zvrhlé umění: židovští autoři i avantgarda, jazz i levice se věnují době nastupujícího fašismu a nacismu. Proč začala vadit hudba dávno zesnulého Mendelssohna a „svatého“ Mahlera? Proč nacisté pronásledovali Schönberga, Hindemitha, Berga? Tito autoři byli označeni za součást „Entartete Kunst“ – zvrhlého umění, které odporovalo nacistické ideologii i obávanému „židobolševismu“. V hledáčku režimu se ocitl i swing, jehož představitelé (Louis Armstrong, Benny Goodman, George Gershwin) a jejich mladí němečtí fanoušci, tzv. „swingové děti“, čelili perzekuci za tuto „roztančenou“ formu vzdoru.
Páteční koncert Židovští autoři a doba nacismu zavede posluchače do Československa. Autoři, kteří ve 20. letech zažívali vrchol své tvorby, byli po nástupu Hitlera k moci systematicky zakazováni a většina z nich skončila v koncentračních táborech.
Sobotní díl Příkořím navzdory začne odmítnutím Janáčkovy Jenůfy Národním divadlem v Praze a sleduje příběhy Bohuslava Martinů, Jana Nováka a Karla Husy – od prvních úspěchů přes úskalí poválečné doby až po normalizaci, kdy byla svoboda tvorby opět tvrdě omezena.
Nedělní závěrečný díl Ve vězení i v emigraci připomene Edvarda Schiffauera a Antonína Tučapského, skladatele, kteří byli pronásledováni režimem a ocenění se dočkali až po roce 1989. Cyklus uzavře píseň, jejíž texty byly a jsou v některých zemích nebo situacích cenzurovány – protože jsou ateistické, protiválečné, proti-konzumní, utopisticky levicové nebo prostě svobodné a lidské. Odhalena bude až na samém konci série Zakázaná hudba.
Nejposlouchanější
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
-
Vídeňský hlas Ameriky. Poslechněte si Osudy novináře Ivana Medka
-
Miloš Doležal: Zahradníček a malí Izákové. Povídka o drcení křehkého básníka v žaláři komunistů
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.