Zajímají se o nás víc než my o ně. Tak vidí Pavel Kosatík současné česko-slovenské vztahy
Všichni si vybavíme fotografii, která zachytila Václava Klause a Vladimíra Mečiara na zahradě vily Tugendhat. Sešli se 26. srpna 1992, aby vyjednali podmínky rozdělení československého státu. Několikahodinového rozhovoru mezi čtyřma očima se nesměli účastnit novináři a nemáme k dispozici žádný oficiální záznam jejich debaty.
Je mi líto, že se to stalo takovým způsobem jakoby nad hlavami lidí a že vlastně žádná z těch stran nebo hnutí to neměla ve svém předvolebním programu a lidé se cítili tak trošku obelstěni.
Pavel Kosatík
Autor se slovenskou minulostí i současností zabývá dlouhodobě a zajímá ho, kam slovenská společnost za uplynulých třicet let dospěla. „V kulturní výměně to asi funguje nejlíp, v českých divadlech často hostují slovenští herci, podobné je to v klasické hudbě, slabší je to v literatuře, o slovenském písemnictví toho víme nejmíň, což je škoda," říká Pavel Kosatík a dodává: „Já bych rád, kdyby oni lépe porozuměli své vlastní dynamice. Slovenská společnost je rozdělená, jsou tam silné rozdíly náboženské, generační i v politice."
Jaký mají dnes Češi pohled na Slováky? A jaký Slováci na Čechy? V čem rozpad Československa oběma národům prospěl, v čem naopak ne? A dokáže si Pavel Kosatík představit, že by se obě země zase spojily? O tom mluví v rozhovoru s moderátory Mozaiky Naděždou Hávovou a Františkem Šedivým.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
