Nejtěžší zkoušce mě při psaní vystavil Masaryk. Udržet jeho příběh v knižním rozsahu byla zabíračka, říká Pavel Kosatík

Kniha Jiný TGM od Pavla Kosatíka|foto:Nakladatelství Paseka

„Jako autor mám jistou zásadu: Čím víc mám někoho rád, tím těžším zkouškám ho při psaní vystavuju. Ne abych působil bolest, ale abych dovolil skryté síle se opravdu projevit,“ říká publicista, scenárista a spisovatel Pavel Kosatík. Ve Vizitce v rozhovoru s Markétou Kaňkovou dodal, že nejtěžší zkoušce se vystavil při tvorbě knihy Jiný TGM. „Masaryk velmi neposedně psal, tvořil a angažoval se, žil intenzivním životem a celé to nakonec korunoval prezidenstvím. Udržet jeho příběh v knižním rozsahu tak, aby to celé dávalo hlavu a patu, byla zabíračka,“ konstatuje.

Polsko versus romantický dorostenec Mácha

Co rok, to kniha – taková pravidla nastavuje nenasytný knižní trh. Jenomže napsat kvalitní publikaci na společenskohistorické téma zabere let několik. I proto má Pavel Kosatík rozpracovaných hned několik textů, aktuálně dělá na knize o Polsku, Polácích a jejich přístupu k hrdinství a také o polském romantismu. „To je nesmírně silný životní pocit, náš Mácha je velký básník, ale proti těm jejich divochům je to romantický dorostenec. Příběhy polských autorů se odehrávají na Sibiři, kde hrdinové umírají v ledu a pěstí přitom hrozí směrem k Moskvě,“ říká s tím, že v textu mu jde o porovnání národních povah.

Čtěte také

Slovenské století. Pavel Kosatík o smyslu dějin národa, který s námi chtěl žít jako rovný s rovným

To se ostatně děje i v jeho loni vydané knize Slovenské století. Jako o asi nejzajímavějších postavách slovenských dějin mluví o Milanu Rastislavu Štefánikovi a Milanu Hodžovi; na diplomatickém poli podle něj oba odváděli tvrdou práci a o jejich zásluhách hovořil ve Vizitce detailně. Tématem rozhovoru bylo ale taky období raných devadesátých let, kdy se rozpadala československá federace. Pavlu Kosatíkovi bylo tehdy třicet let, a jak ve Vizitce řekl, rozchod jej mrzel, avšak jinou cestu neviděl: slovenská nespokojenost pramenila z pocitu nerovnovážného postavení vedle většího českého „bratra“ a také z logické touhy rozhodovat o věcech napojených kupříkladu na slovenský průmysl podle svého. Zdůrazňuje také, že knihu nepsal proto, aby na světlo vytáhl staré časy, ale aby je vložil do kontextu doby dnešní. Chce poukázat na českou část odpovědnosti za rozpad federace a taky na to, že ačkoliv jsou Česko a Slovensko dva suverénní státy, bylo by dobré, kdyby se v rámci Visegrádské čtyřky dohodly alespoň na koordinaci zahraniční politiky.

Aktuálně chystá Pavel Kosatík další projekty: knihu o Bedřichu Smetanovi a publikaci o Rudolfinu. Jako scenárista se podílí na přípravách velké výstavy k sedmistému výročí založení města Zlín. Zúročí tu zkušenosti získané při práci na koncepci Muzea nové generace ve Žďáru nad Sázavou. Repríza Vizitky z 28. února 2022