Jan Rychlík: Národnostní problémy Rakouska-Uherska se vyřešit nedaly

„Jeden národní program šel proti druhému, skloubit je nešlo a ve výsledku byli nespokojeni všichni,“ uvádí historik, který ve své nové práci vykládá zánik monarchie z hlediska očekávání a požadavků jejích národů, a vysvětluje:

„Chtěl jsem vyvrátit jeden mýtus. Říká se totiž, že Rakousko-Uhersko nedokázalo vyřešit národnostní otázku, a lidé tím myslí, že nedokázalo vyřešit českou otázku. To ale není totéž. Cílem české politiky bylo dosáhnout pro české země takového postavení, jaké měly Uhry, tedy dualismus přeměnit v trialismus. Federalizaci monarchie Češi nechtěli. Ta by především vyžadovala, aby se české země rozdělily na českou a německou část a z německých částí vznikl samostatný celek, což ovšem čeští politici odmítali. Řešením tedy měl být trialismus. Ten by sice vyhovoval Čechům, ale nevyhovoval by nikomu jinému. Národnostní otázky monarchie by nevyřešil: nastal by problém, co s Poláky, Chorvaty, Slovinci. Srby.  Každý z těchto národů nemohl mít vlastní stát spojený pouze osobou panovníka. Takový celek by se nedal z jednoho centra řídit a vlastní dynamikou by se rozpadl.“

Milan Svoboda a Jiří Bartoloměj Šturc: Franz hrabě Clam-Gallas byl především šlechticem ducha a slušným člověkem

• Upravit
• Smazat

V říjnových dnech roku 2018 si připomínáme sté výročí vzniku Československa. Hlásíme se k němu i my, dnešní obyvatelé nástupnické, územně menší a národnostně méně pestré České Republiky.

Jak historik dodává, před rokem 1914 se nacionalismy v Předlitavsku (rakouská část monarchie) do jisté míry vyrovnávaly. Tím, že Rakousko vstoupilo do války, kterou nepotřebovalo – nešlo mu o nový územní zisk –, dostalo se do závěsu císařského Německa a tím se dosavadní rovnováha prudce vychýlila na německou stranu. To vyvolalo odstředivé tendence neněmeckých národů Předlitavska. Především Čechů, ale také Poláků a Jihoslovanů. A tento vývoj už nemohla monarchie koncem války ustát.