Z utečeneckého tábora do orchestru. Hudební vzdělávání dokáže pohnout s problémy společnosti, říká kulturní manažerka Saša Střelcová
Plantlovers: Neviditelná botanika městského prostředí. Tak se jmenuje kniha, kterou své sedmileté bádání v oblasti rostlin a jejich vztahu k člověku a městskému prostoru završilo duo Alexandra Střelcová – Julien Antih alias Haenke.
„Květiny lidem přináší radost, ale paradoxně se za tím skrývá zelený byznys. Naše kniha je kritická reflexe toho, s čím se během posledních let roztrhl pytel,“ říká Alexandra Střelcová. Ve Vizitce mluvila s Hanou Slívovou i o důležitosti vzdělávání v oblasti vážné hudby, což je obor, který studovala v Anglii.
Dědeček Alexandry Střelcové byl odborník na hudbu Leoše Janáčka, maminka působila v rozhlase, věnovala se vzdělávání v hudbě a pracovala pro Nadaci Bohuslava Martinů. Její dcera Alexandra odmala hrála na klavír a zpívala ve sboru. Šlo jí to, ale záhy zjistila, že na to, aby se z ní stala špičková interpretka, nemá dostatek vůle pravidelně cvičit. Postupem času se přeorientovala na hudební management, který v kombinaci s teorií soudobé hudby vystudovala v Londýně. A jak říká, pozice v pozadí událostí jí vyhovuje výrazně víc.
Během studií zkoumala klasickou hudbu v kontextu kreativních odvětví. „V Anglii má obří tradici, problém ale je, že někteří ji považují za elitářskou. Spousta lidí na koncert nepřijde, protože neví, jak se obléknout, kdy tleskat a jak se pak o slyšeném bavit. Tato témata byla ohniskem mého zájmu, protože i díky rodinnému zázemí mě zajímá, jak dostat klasiku k lidem, kteří nepocházejí z vrstev, jimž je taková hudba blízká. V tomhle směru má hudební vzdělávání sílu hnout se společenskými problémy,“ domnívá se.
Obchod s rostlinami už pro nás není
Jako příklad uvádí úspěšný projekt Inspired by Martinů, v rámci kterého umělci remixovali jednu větu z Martinů čtvrté symfonie. Připomněla také hudební vzdělávání dětí v řeckém utečeneckém táboře pod hlavičkou venezuelského podpůrného konceptu El Sistema. Několik dětí, které se před pěti lety začlenily do tamního hudebního kurzu, hrálo letos v Paříži jen dva dny po začátku ruské invaze na Ukrajinu na koncertě Orchestra Démos Europe. Společně podpořily evropské hodnoty.
V současné době se Alexandra Střelcová stěhuje do Paříže, kde její manžel na univerzitě vyučuje budoucí farmaceuty. Odjíždí se zbrusu novou knihou Plantlovers: Neviditelná botanika městského prostředí, již dala dohromady v rámci paralelně fungující „botanické laboratoře“ Haenke. Publikace završuje několikaleté úsilí šířit mezi lidmi informace o životě s rostlinami. A také o jejich léčivé síle nebo o tom, jak pěstování rostlin v jedné části světa ovlivňuje ekosystémy jinde ve světě.
Přestože během covidové pandemie si lidé u Haenke pokojové rostliny hojně objednávali a s velkou pravděpodobností by tento byznys šlo rozvíjet i dál, Střelcová s Antihem si řekli, že toto není jejich cesta. „Čím víc objednávek jsme dostávali, tím víc nám docházelo, že se tomu věnovat nechceme. Když pracujete s rostlinami, musíte vědět, jaké úskalí se za tím skrývá. Kdybychom v obchodu pokračovali, protiřečili bychom si,” odkazuje k primárně edukační linii projektu Haenke. Knížka zachycuje současný trend lásky k rostlinám, zároveň jej obohacuje o přírodovědecký a vědecký i byznysový kontext.
Související
-
Monstero, má lásko. Jak se mileniálové zamilovali do pokojovek a proč jim to tolik svědčí?
„Co mám nejradši, je tenhle sukulent, má i krásný název: Aeonium Arboreum,“ říká fotograf a milovník květin Radek Brousil. O pokojovkách mluví s láskou a pýchou.
-
Saša Střelcová: Haenke a všechna ta krásná dobrodružství s rostlinami
Téměř tisíc rostlin proměnilo před rokem Náměstí Václava Havla tzv.piazettu u pražského Národního divadla v zelený botanický labyrint...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.