William Shakespeare: Sonety
Láska, krása, politika i pomíjivost života a citů ve 154 variacích. Tímto mimořádným dílem provází Martin Hilský. Sonety v originále interpretuje Scott Bellefeuille, v Hilského překladu Pavel Soukup.
Všechny dostupné sonety v audiu naleznete v archivu pořadu Poetická zastávka.
Shakespeare stejně jako ve svých hrách dokládá schopnost hlubokého prožitku každé lidské situace, uchvátí nás nespoutaným bohatstvím metafor i přísnou kázní formy. Sbírka od svého prvního vydání budí řadu otázek a sporů. Komu je určeno prvních sedmnáct sonetů? Je adresátem muž nebo žena? Kdo je ona temná dáma z poslední části sbírky?
Sonet 146
Ubohá duše, v hříšném těle vězíš,
tělesné pudy se v něm vzpurně sváří,
proč uvnitř zmíráš, hladovíš jak v cele,
tvůj zevnějšek však nádherou jen září?
K čemu ten lesk, když zajde v krátké době?
Proč pouhá schránka má tě tolik stát?
Pro radost červů, co ji pozřou v hrobě?
Pro ně se pachtíš? Jim chceš všechno dát?
Hleď z nouze těla udělat svou ctnost,
čím ono schází, v tom zkus najít lék,
pozemskou bídu vyměň za věčnost,
bohatá uvnitř, chudá navenek.
Ze Smrti žij, co ze života žije,
smrt Smrti navždy smrtelnost z nás smyje.
Čtěte také: Projekt Shakespeare +400 nabízí nejlepší hry on-line na dva měsíce
Účinkují: Martin Hilský, Scott Bellefeuille a Pavel Soukup
Autor: William Shakespeare Překlad: Martin HilskýSpolupráce na pořadu: Kateřina OndrouškováDramaturgie: Jitka ŠkápíkováRežie: Markéta Jahodová
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.