Vzpomínka na Pavla Kouteckého

2. srpen 2006

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

Časopis DiViDi vydal další ze svých speciálních čísel. Zatímco to předcházející vsadilo na jistotu (nabídlo filmy s Vlastou Burianem), tentokrát se jedná o projekt nekomerční a velice záslužný. DVD, které je součástí časopisu, nabízí několik pohledů na tvorbu nedávno zesnulého dokumentaristy Pavla Kouteckého a sedmdesát minut reklam z dob minulých, doplněných o pořady Dva chlapi v kuchyni a Táto, mámo, přesvědč mě, že jezdíme bezpečně.

Nosič tak obsahuje pozoruhodnou kolekci se vzpomínkami na dobu, kdy nám vládli komunisté a o svobodě jsme si mohli nechat jenom zdát. Jeho hlavními součástmi jsou Kouteckého dokument Vzpomínám, vzpomínáš. vzpomínáte? a blok reklam a agitek, které předvádějí veselé muže za plotnou a podařenou rodinku ve víru silničního provozu; jako bonus jsou připojeny další dva dokumentární filmy Pavla Kouteckého - Óóóó, my se máme a Oj, to byl boj.

Snímek Vzpomínám, vzpomínáš. vzpomínáte? je přívětivým ohlédnutím za tím, co nás obklopovalo a za čím že jsme se to mezi lety 1945 a 1989 pachtili. Některé záznamy jsou skutečně bizarní - například městský rozhlas, který živě komentoval počínání chodců na přechodech. Při pohledu na fronty na pomeranče (které i tak byly na příděl) dnes už jen lehce mrazí. Zmínka o vývoji československých silikonových punčoch vyvolá úsměv, stejně jako možnost "dámského posedu" na československém skútru. Naše děti už jistě nepochopí, proč byly některé páry vyváděny z tanečního parketu (když se partneři pustili), ani co to byly bony. Naštěstí.

Dva chlapi v kuchyni|foto: tiscali

Při práci na filmu si prý jeho tvůrci užili hodně legrace. Alena Müllerová z České televize na to velice ráda vzpomíná: "Pořád někdo chodil s novými nápady, neustále nám přibývaly další a další předměty a vzpomínky. Hodně jsme si hráli a myslím si, že i ten film je hravý. Rozhodně je to jeden z nejzábavnějších snímků, na kterých jsem s Pavlem Kouteckým spolupracovala," dodává dramaturgyně, která se na tomto filmu podílela i autorsky.

Do totalitních dob nás vrátí reklamy, které na DVD tvoří (ne)skutečné panoptikum. Mnohé z nich jsou natočeny překvapivě kvalitně, ovšem zub času je tu znát: než se dojde k jádru sdělení, člověk by málem vyrostl. Dnes by se takhle reklamy rozhodně točit nemohly - nikdo by u nich totiž nevydržel. Skutečnou lahůdkou mezi nabízenými spoty je reklama na rádio Tesla - filharmonie. Komentář, lákající ke koupi, čte Jan Werich, který se na konci filmečku dokonce představí. A ještě jeden postřeh: možná dnes mnohé udiví, kolik vznikalo reklam animovaných. Nu, česká škola animace se uplatnila i v propagačních snímcích, které tak podávají svědectví nejen o době a jejích poměrech, ale také o jedné etapě československého filmu.