Výzkum ryb ve vodních nádržích
Kvalitu vody ve vodních nádržích mohou zlepšit i ryby, které v ní žijí. Čeští biologové zkoumají, jakou roli přitom hrají jednotlivé druhy dravých i nedravých ryb.
Při spravování vodních nádrží, zejména těch, které slouží jako zdroje pitné vody, má zásadní význam znalost rozmístění ryb v těchto nádržích. Jejich výzkumem se zabývá doktorka Marie Prchalová z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Právě dr. Prchalová vytýčila obecné rysy prostorového výskytu ryb v nádržích střední Evropy a pomocí mnohorozměrných analýz definovala místa výskytu těch nejběžnějších dravých i nedravých druhů. Spolu s kolegy vypracovala metodiky sledování, jejichž pomocí se získávají hlavní informace o stavu rybích obsádek v České republice i v okolních zemích.
Podle zdrojů Akademie věd, která této mladé badatelce letos udělila Prémii Otto Wichteleho, její práce vedly k revolučnímu přepracování celoevropsky závazné normy pro vzorkování ryb tenatními sítěmi, k formulaci národních norem pro vzorkování rybích obsádek nádrží a jezer a k získání mnoha základních poznatků o chování ryb.
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
