Vysílání Československého rozhlasu v týdnu po okupaci se zapsalo do dějin. Kompletní záznamy ale chybí
Před padesáti lety překročila vojska zemí Varšavské smlouvy československé hranice. Jako první o tom oficiálně informoval Československý rozhlas, jehož zaměstnancům se podařilo udržet svobodné vysílání celých následujících sedm dní.
Díky tomu se vysílání Československého rozhlasu v týdnu po okupaci zapsalo do historie naší země. Jenže ne všechny záznamy vysílání se dochovaly, a tak dnes není snadné rekonstruovat minutu po minutě, co se tehdy dělo.
Novotný, Dyk a Krobot v rolích statečných techniků, kteří v srpnu 1968 udrželi svobodné vysílání
Během srpnové okupace roku 1968 sehrál Československý rozhlas zcela zásadní roli - několik dní dokázal udržet svobodné vysílání. A to jen díky technikům, kteří mimo hlavní vinohradskou budovu zřídili několik improvizovaných pracovišť.
První, kdo oficiálně oznámil okupaci Československa, byl hlasatel Vladimír Fišer. Ten zhruba od půl druhé v noci průběžně opakoval, aby lidé neodcházeli od svých přijímačů. Pět minut před druhou hodinou pak oznámil, že vojska zemí Varšavské smlouvy překročila hranice. Po několika prvních větách se Fišerův hlas na hlavních vysílačích ztratil a celé prohlášení bylo slyšet jen v rozhlase po drátě...
Ve vinohradské budově se zatím technici snažili dostat vypojené vysílače znovu do provozu. Vysílání znovu začalo kolem půl páté a pokračovalo ještě po osmé hodině ráno. Mluvené slovo už ale bylo silně rušeno střelbou…
Studia byla až na jednu výjimku vyřazena z činnosti. Technikům se podařilo uchovat v provozu studio 7, ve skryté části budovy. „Ze sedmičky se vysílalo 24 hodin. Informace se různí, je těžké zmapovat vysílání minutu po minutě. Ale podle vzpomínek Ondřeje Neffa se skutečně vysílalo ze sedmičky od 21. srpna po osmé ráno a vysílali z ní až do druhého dne, kdy sem pak nastoupily další jednotky, které ostřejším způsobem vyhnali rozhlasáky z budovy,“ říká vedoucí archivu Českého rozhlasu Eva Ješutová. Následující dny bylo možné udržet svobodné vysílání z míst mimo centrální budovu.
Okupace nám překazila líbánky, vzpomíná Karel Lánský, vedoucí protiokupačního vysílání rozhlasu
Jedním z těch, kteří během kritických dní v Srpnu 68 pomáhali udržet svobodné vysílání Československého rozhlasu, byl Karel Lánský. Tehdejší ústřední ředitel rozhlasu Zdeněk Hejzlar ho pověřil vedením protiokupačního vysílání, protože sám se musel coby delegát zúčastnit zasedání XIV. sjezdu KSČ.
Kompletní záznamy srpnového vysílání se nedochovaly. A Eva Ješutová říká: „Buď to bylo vysíláno a nebylo to zachyceno, nebo některé dokumenty mohl někdo záměrně později zničit.“
Vedoucí archivu ještě odpovídá na otázku, co se se záznamy vysílání po okupaci dělo. „Byly zabaveny a k dispozici je měl jen úzký okruh prověřených zaměstnanců. Na základě přepisů do textu se vytvořila analýza činnosti oportunistických sil v rozhlase a pak to použili proti nim.“
Český rozhlas neustále získává nové záznamy vysílání a dokumenty od posluchačů, říká Eva Ješutová. „To, co jsme tu neměli, je vysílačka stanice Vltava – tehdejší kolaborantská stanice, která vysílala z Drážďan. Tam jsme měli jen pár záznamů a zase nám některé další přibyly.“
