Výročí, která se neslaví, a jiná naopak
Velká politika a hospodářský rozvoj se rozhodují v Praze, ale projevují se po celé zemi. V regionech zdroje převratných změn dokonce často vznikají. Jedním z míst, kterými procházely velké dějiny, jsou světové lázně Karlovy Vary, do nichž se soustředila nejen elegance a vzmach, ale také špína a úpadek. Ve výročním roce, poznamenaném historickými osmičkami, jsme připravili Kontexty s ředitelem Státního oblastního archivu v Karlových Varech Milanem Augustinem.
1358: Výročí, které neexistuje aneb Založení Karlových Varů
V letech 1858 a 1958 se slavilo výročí založení města Karlem IV. (1358), které ale vůbec není správné. Karlovarští měšťané přesto v roce 1858 uspořádali velkolepé oslavy 500. jubilea založení města a lázní a jejich následovníci učinili za 100 let totéž se stejně velkolepou ambicí. Srovnání obsahu oslav právě probuzené měšťanské společnosti (1858) s oslavami v 10 let panující totalitě (1958) je zajímavé a úsměvné zároveň.
1718: David Becher, osvícený lékař a podnikatel
Dvorním dekretem ze září 1718 bylo zakázáno vyrábět z karlovarské minerální vody vřídelní sůl a prodávat ji. Tím byl odstartován několik desetiletí trvající svár. Hlavní roli v něm sehrál významný lékař a zakladatel moderní balneologie David Becher, jemuž se podařilo zákaz prolomit a sůl vyrábět vlastní nanejvýš úspornou metodou, „patentovanou“ vídeňskou dvorskou kanceláří. Tento počin přinesl Karlovým Varům pohádkové zisky, jež vedly k povznesení Karlových Varů mezi špičku evropských lázní. Z výtěžku prodeje vřídelní soli byla financována i stavba kamenného luxusního divadla.
1818: Goethe a Müllerova sbírka
V roce 1817 umírá proslulý Josef Müller, karlovarský brusič kamenů, jenž na sklonku 18. století vyvinul řemeslo typické pouze pro Karlovy Vary: výrobu suvenýrů z vřídlovce. J. W. Goethe s ním dlouhá léta úzce spolupracoval. Po Müllerově smrti Goethe hned následujícího roku 1818 třídí a popisuje Müllerovy bohaté sbírky minerálů pro jejich nového majitele Davida Knolla. Připomeneme si jak Goethovo zapálení pro přírodní vědy, tak portrét zapomenutého podivína Josefa Müllera.
1918–1998: Anton Gnirs, západočeský památkář, a jeho dcera Anna
Archeolog a památkář Anton Gnirs patřil mezi české německy hovořící vědce, kteří se po roce 1918 zcela oddali práci pro Československou republiku. Nedožil se ani řádění henleinovců, ani mnichovské dohody, zemřel v roce 1933. Jeho dcera Anna byla ve svých 27 letech odsunuta do Německa. V 90. letech 20. století se vrací do Čech, aby nalezla původní rukopis otcovy knihy Topografie uměleckých památek okresu Karlovy Vary, k jejímuž vydání v roce 1934 nedošlo. Dcera rukopis skutečně objeví, chybějí však původní obrazové přílohy, které se díky pomoci archivářů a muzejníků znovu doplňují. Kniha vychází v roce 1996.
1918: Vznik Československé republiky v Karlových Varech
Vznik ČSR rozhodně nebyl Němci v pohraničních oblastech Čech a Moravy uvítán s nadšením, jaké projevilo české obyvatelstvo ve vnitrozemí. Naopak – Němci hned den poté vyhlásili Německé Rakousko, které sice prakticky nevzniklo, ale jeho fata morgana hrála až do prosince 1918 roli v počáteční fázi vývoje německy mluvících území ČSR. Události podzimu 1918 eskalovaly vojenským obsazením pohraničí v prosinci 1918 armádou a vyvrcholily 4. března 1919 střelbou do demonstrací českých Němců. Tento nešťastný vklad se podepsal na budoucím vývoji pohraničních oblastí Československé republiky. Město Karlovy Vary v něm hrálo významnou roli.
Připravil: Milan Augustin
Natočeno v roce 2018.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
