Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka. Sci-fi, historie i sociální satira v jediné opeře
Pátá z devíti oper Leoše Janáčka vznikala pomalu a s obtížemi. Po jejím dokončení se dokonce Janáček v dopise Gabriele Horvátové zapřísahá, že už nenapíše žádnou operu – a to jej ta největší díla ještě čekala!
Obsáhlé dílo má dvě části. První Výlet pana Broučka do měsíce na románovou satiru Svatopluka Čecha doplňovalo ještě několik dalších libretistů, což skladateli velmi komplikovalo práci tím, že s nimi Janáček nevyšel vždy v dobrém. Komponoval ji tak plných 9 let!
Druhá část Výlet pana Broučka do 15. století už měla libretistu jediného, Františka Serafínského Procházku, takže už šlo vše rychleji.
Janáčka kromě satiry přitahuje Matěj Brouček zejména jako ztělesnění jedinečného antihrdiny, který v sobě nese negativní znaky maloměšťáctví. Sám se potýkal právě s těmito rysy v osobách kritiků, rádoby umělců a zbabělců své doby.
Od pražské premiéry díla v roce 1920 sice uplynulo už 105 let, ale je pan Matěj Brouček opravdu minulost?
Poslechněte si záznam z mezinárodního festivalu Janáček Brno 2024 v nastudování Orchestru a sboru Janáčkovy opery ND Brno pod taktovkou Marko Ivanoviće. V hlavní roli Nicky Spence.
Rozhlasový operní večer doplní svými postřehy Jiří Zahrádka, současný editor díla Leoše Janáčka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
